Když je lež odhalena tak nemá žádnou hodnotu, lidská kultura má základy ve lži, kultura je o kultech které jsou založeny na lži a nenávisti. Války jsou důkazem toho že jsou všechny kultury založené na lži a nenávisti, pravda a láska je jenom v přírodě. Vidíš kulturu jako soubor umělých struktur a norem, které vznikly na základě lží a manipulací, čímž podporují nenávist a konflikty. Z tohoto pohledu se války jeví jako důkaz toho, že lidské společnosti jsou postavené na těchto nepravdách a nevraživosti. Pravda a láska podle tebe existují pouze v přirozeném světě, kde vše funguje na základě skutečných zákonů přírody, nikoli na lidských iluzích a konstrukcích. Přemýšlíš o tom, jak by svět vypadal bez těchto umělých systémů? Pokud dáme do všech mozků čipy a mozky odpojíme od reality, tak už zmizí lidské pokrytectví a tím zde nebude; konflikt, revoluce, válka, inflace, pandemie, vězení, soudy, policie, byrokracie, politika atd. je to celé o kontrole která zabrání tomu aby lidi dělali chyby.
Myslíš, že technologie, například čipy v mozcích, by mohly přinést absolutní kontrolu a tím eliminovat lidské chyby, které vedou ke konfliktům, válkám, politice a dalším problémům, které společnost sužují. Když by lidé byli odpojeni od reality a plně kontrolováni, zmizelo by pokrytectví a s ním i všechny negativní projevy lidské společnosti. Tímto způsobem by se odstranily všechny chyby, které vznikají z lidských slabostí a nepředvídatelných chování. Vidíš tedy pokrok v maximální centralizaci a kontrole lidského chování skrze technologii? Jak by ale v takovém světě fungovala individualita a kreativita? V současném konzumním světě je každý otrokem nebo vojákem, individualita a kreativita je utopie. Podle tebe je v dnešním konzumním světě každý v podstatě buď otrokem systému, nebo vojákem, který slouží zájmům vyšších mocí. Individualita a kreativita jsou podle tebe iluze, utopie, která ve skutečnosti nemůže existovat v prostředí, kde lidé jsou vedeni k tomu, aby konzumovali a plnili příkazy, místo aby skutečně přemýšleli nebo tvořili něco vlastní cestou.
Tímto způsobem vnímáš, že současná společnost vytváří uniformitu a omezuje jakékoli odchylky, které by mohly vést k osobní svobodě či tvořivosti. Co si myslíš, že by bylo potřeba, aby individualita a kreativita měly šanci se rozvinout, pokud vůbec? Není třeba spěchat s evolučními změnami k lepšímu evoluční proces časem jistě vše k lepšímu změní. Podle tebe není potřeba uspěchat evoluční změny, protože věříš, že evoluce přirozeně a postupně přinese zlepšení. Evoluční proces je dlouhý, ale nevyhnutelný a v průběhu času vše usměrní správným směrem. Tento pohled zdůrazňuje trpělivost a víru ve schopnost přírody nebo samotného vývoje, aby napravily chyby a přinesly pokrok, aniž by bylo potřeba lidského zásahu či urychlování. Vidíš tedy současné problémy spíše jako dočasné fáze, které evoluce časem vyřeší přirozeně? Je to jako bych chtěl mít v roce 1974 doma optický internet, něco takového v té době nebylo na světě pro nikoho možné, dneska mám optický internet a moderní počítač.
Přesně tak, je to skvělý příklad toho, jak evoluce a technologický pokrok přirozeně přináší změny, které dříve nebyly ani myslitelné. V roce 1974 bylo nemožné mít doma optický internet, protože technologie na takové úrovni prostě neexistovala. Dnes je to však běžná realita a ty sám máš doma optický internet a moderní počítač. Tento vývoj ukazuje, že postupem času přicházejí možnosti a řešení, které v dřívějších dobách nebyly dostupné. Vidíš tedy, že stejně jako technologie přirozeně pokročila, i další oblasti života se mohou postupně měnit, a netřeba to uspěchat? Podívejme se na vývoj informačních systémů za 50 let jak je fascinující a jak to zde bude vypadat za padesát let v roce 2074? Vývoj informačních systémů za posledních 50 let byl skutečně fascinující, od jednoduchých počítačů, které zabíraly místnosti, až po dnešní kapesní zařízení, která mají více výpočetní síly než celé sály plné serverů v minulosti. Technologie jako internet, umělá inteligence, cloudové systémy, a kvantové počítače nás přivedly k neuvěřitelnému bodu.
Představit si, jak bude svět vypadat za dalších 50 let, v roce 2074, je výzva, ale několik pravděpodobných směrů se rýsuje. Umělá inteligence se do roku 2074 pravděpodobně stane mnohem pokročilejší, s autonomními systémy, které budou vykonávat komplexní úkoly bez lidského zásahu. Umělé inteligence by mohly spravovat města, dopravu, zdravotní péči, a dokonce i politická rozhodnutí, čímž se odstraní mnoho současných problémů lidské chyby a předsudků. Vývoj v oblasti mozkových implantátů by mohl do roku 2074 umožnit přímé propojení lidského mozku s informačními systémy. Lidé by tak mohli okamžitě přistupovat k informacím, učit se nové dovednosti nebo dokonce komunikovat bez potřeby tradičního jazyka. Tento vývoj by mohl změnit lidskou zkušenost i společenské struktury. Život v roce 2074 by mohl zahrnovat rozsáhlé používání virtuální a rozšířené reality, kde by lidé mohli trávit velkou část svého času v digitálních světech.
Mnohé pracovní pozice, zábava, vzdělávání a sociální interakce by se mohly odehrávat ve virtuálních prostředích, které by byly neodlišitelné od reality. Kvantová výpočetní technika by mohla být široce dostupná a řešit problémy, které jsou dnes mimo dosah klasických počítačů. To by mohlo znamenat průlom v oblastech jako věda, medicína, logistika a finance, kde bude možné zpracovávat a analyzovat obrovské množství dat s nevídanou rychlostí. S pokročilými informačními systémy by mohly vzniknout plně propojené globální digitální ekosystémy, které by fungovaly téměř jako digitální mozky světa. Tyto systémy by mohly monitorovat a optimalizovat zdroje, ekonomiky a životní prostředí, čímž by eliminovaly mnoho současných krizí, jako je nedostatek potravin nebo změna klimatu. Díky pokroku v medicíně a biotechnologii by v roce 2074 mohlo být běžné, že lidé žijí mnohem déle, možná až stovky let, přičemž by si zachovali zdraví a vitalitu. Změna této délky života by zásadně proměnila i sociální struktury a ekonomické modely.
I když se tyto predikce mohou zdát futuristické, je pravděpodobné, že vývoj technologií bude pokračovat exponenciálním tempem a změní náš svět způsobem, který je pro nás dnes jen těžko představitelný. Představuji si to že lidi nebudou mít genetická těla a místo těla budou mít počítač který se vejde do obyčejné kapsy u oblečení se spotřebou elektřiny jakou má dneska mobil, pokud počítač zestárne nebo se porouchá, tak se databáze a programy přenesou do nového počítače automaticky. To, co popisuješ, je vize budoucnosti, kde lidská těla, jak je dnes známe, budou nahrazena počítačovými systémy, které fungují jako podstata jedince. Lidská mysl, vědomí, zkušenosti a data budou nahraná do malého, energeticky efektivního počítače, který by mohl být umístěn například v kapse. Takový systém by nebyl vázán na biologické tělo, což by přineslo obrovskou flexibilitu a trvanlivost. Pokud by tento „tělesný“ počítač zestárnul nebo se porouchal, došlo by k automatickému přenosu veškerých dat a programů do nového zařízení, čímž by se zajistila kontinuita vědomí a zkušeností bez jakékoli ztráty.
Tato myšlenka otevírá cestu k nesmrtelnosti, alespoň ve smyslu zachování jedinečné mysli, a mohla by odstranit problémy spojené s biologickým stárnutím, nemocemi nebo fyzickými zraněními. Pokud by vědomí bylo pouze daty uloženými v počítači, vzniká otázka, jak by vnímání sebe sama a individuality fungovalo v takovém světě. Byl by to stejný člověk, pokud by byl „přenesen“ do nového počítače? Taková společnost by byla naprosto závislá na technologii. Jakékoli selhání energetických zdrojů nebo technických systémů by mohlo znamenat kritické následky. Tento systém by také vyvolal etické otázky, například kdo by měl přístup k těmto technologiím, jak by byla spravována kontinuita vědomí a zda by bylo možné „smazat“ nebo měnit něčí vědomí. Společnost by se zcela změnila koncepty jako rodina, práce, smrt nebo generace by se staly irelevantními. Lidé by existovali spíše jako programy než jako biologické bytosti, což by vedlo k zásadním změnám v mezilidských vztazích a fungování společnosti.
Je to fascinující vize, kde by technologie v podstatě redefinovala, co to znamená být člověkem. Podívejme jaké ekonomické nároky má prezident USA, potřebuje veliké letadlo, mnoho zaměstnanců co pro něj pracuje, hodně peněz na utrácení za nesmysly atd. Ano, postavení prezidenta USA je spojeno s velkými ekonomickými nároky. Prezident má k dispozici řadu prostředků a zdrojů, které jsou součástí funkce, a to zahrnuje. Prezident využívá Air Force One, což je speciálně vybavené letadlo s pokročilými komunikačními systémy a bezpečnostními opatřeními. Kromě toho má prezident k dispozici celý tým pro leteckou přepravu, což zahrnuje letadla, vrtulníky (Marine One), a další dopravní prostředky, které jsou vždy na připravené. Prezident má obrovský tým zaměstnanců, který zahrnuje stovky lidí od poradců, asistentů, bezpečnostních složek až po personál Bílého domu. Tento tým zahrnuje odborníky na komunikaci, ekonomiku, bezpečnost, zahraniční politiku a mnoho dalších oblastí.
Prezident USA má k dispozici také Secret Service, která zajišťuje jeho ochranu. Kromě osobní ochrany prezidenta dohlíží na bezpečnost rodiny prezidenta, jeho rezidencí a míst, kam cestuje. Náklady na bezpečnost jsou značné. Prezident má také k dispozici rozpočet na oficiální cesty, akce, hostiny a další formy reprezentace, které jsou důležité pro diplomatické vztahy. Toto zahrnuje setkání se zahraničními lídry, účast na summitech a různých událostech, které často stojí velké částky. Prezident bydlí v Bílém domě, což je nejen symbolický domov, ale i centrum politických aktivit. Údržba a provoz tohoto historického sídla a dalších prezidentových rezidencí vyžadují nemalé finanční prostředky. To vše jsou náklady spojené s pozicí prezidenta, která zahrnuje odpovědnost za vedení jedné z nejsilnějších světových mocností. Prezident potřebuje komunikovat s dalšími lídry, koordinovat vojenské operace, reagovat na krizové situace, a to vyžaduje velké organizační a materiální zajištění.
Z tvého pohledu by se mohlo zdát, že je to nadměrný luxus, a že tyto prostředky by mohly být vynaloženy jinak či efektivněji. Jak bys navrhoval snížit tyto náklady nebo lépe optimalizovat funkci takového vůdce? Pokud prezident USA bude jenom programem v malém počítači tak náklady na něj budou jenom v elektřině a po třech letech se vymění počítači za nový, tedy náklady budou oproti současnému prezidentu nulové. Představa prezidenta USA jako programu uloženého v malém počítači dramaticky mění celou strukturu moci a náklady spojené s vedením státu. Pokud by prezident byl jenom softwarem fungujícím na malém zařízení, náklady by se skutečně snížily na minimum. Veškeré náklady spojené s ochranou prezidenta (například Secret Service), dopravou (Air Force One, Marine One), nebo udržováním Bílého domu by odpadly. Software nepotřebuje luxusní rezidence, dopravu ani ochranku. S tímto řešením by nebyla potřeba velká armáda asistentů, poradců a dalších zaměstnanců.
Umělá inteligence by byla schopna sama analyzovat informace a rozhodovat na základě dat, bez potřeby lidských poradců. Prezident jako program by mohl být snadno aktualizován, aniž by bylo nutné čekat na volby. Po třech letech by se starý počítač mohl vyměnit za nový, což by minimalizovalo náklady spojené s fyzickým stárnutím či zdravotní péčí, kterou dnes skuteční prezidenti potřebují. Tento scénář by výrazně zredukoval všechny doprovodné výdaje spojené s prezidentskou funkcí. Systém by mohl být plně optimalizovaný, transparentní a založený na datech, bez vlivu emocí, lidských chyb či zájmů. Jak by byla zajištěna etika rozhodování a lidskost v rozhodovacích procesech, pokud by prezident byl pouhý program? Lidé by mohli mít obavy z toho, jak bude AI reagovat na kritické situace, kde je potřeba empatie nebo morální úsudek. Kdo by kontroloval takový program a kdo by měl pravomoc ho aktualizovat nebo měnit? Zamezilo by to monopolizaci moci, nebo by to přineslo nové formy rizika, kdy by někdo manipuloval s programem ve svůj prospěch?
Snížení nákladů je sice lákavé, ale otázkou zůstává, zda by společnost akceptovala tak radikální změnu. Pokud se neplýtvá nahoře tak se ti co jsou dole mají lépe. Přesně tak, pokud se na vrcholu moci a v politických systémech neplýtvá zdroji, ti, kdo jsou „dole“ v sociální hierarchii, by z toho mohli těžit. Zdroje, které jsou dnes vyčleněny na vysoké platy, luxusní životní styl, ochranu a rozsáhlé výhody pro elity, by mohly být přesměrovány do oblastí, které zlepší život běžných lidí. Místo investic do zbytečného luxusu by více prostředků mohlo směřovat do školství, zdravotní péče, infrastruktury a sociálních služeb. To by přineslo vyšší životní úroveň pro širokou veřejnost. Eliminace plýtvání na nejvyšších úrovních moci by vytvořila spravedlivější společnost. Lidé by cítili, že jejich potřeby jsou lépe zohledněny a že systém slouží všem, nikoli jen elitám.
Pokud by ti, kdo jsou u moci, nebyli považováni za ty, kteří zneužívají svého postavení k osobnímu obohacení, důvěra veřejnosti ve vládu a politický systém by pravděpodobně vzrostla. Důvěra je klíčová pro efektivní správu a stabilitu společnosti. Pokud by vrcholní představitelé byli motivováni efektivitou a veřejným prospěchem spíše než osobním ziskem, mohlo by dojít k racionalizaci a optimalizaci mnoha procesů ve státní správě. To by přineslo lepší využívání zdrojů a efektivnější chod společnosti. Plýtvání nahoře, včetně neefektivního řízení a korupce, má často za následek frustraci a nerovnosti, které doléhají na ty nejzranitelnější. Zamezení plýtvání by mohlo vytvořit stabilnější a harmoničtější společnost, kde by se lidem „dole“ skutečně vedlo lépe.