Ten, kdo si hraje s ohněm se brzo spálí, komu není rady tomu není pomoci. Toto je české přísloví, které varuje před nebezpečím a nerozvážností. Znamená to, že ti, kdo se neopatrně pokouší o nebezpečné nebo riskantní činy, často končí špatně, a pro ty, kteří nejsou ochotní přijmout rady a poučit se z chyb, není možné pomoci. Je to výzva k rozvážnosti, opatrnosti a ochotě naslouchat rady druhých.
Jan Hus si hrál s ohněm lásky a nenávisti, a nakonec skončil na hranici jako kacíř. Ano, Jan Hus byl významnou postavou české historie a náboženské reformace. Jeho názory a učení byly považovány za kontroverzní a konfliktní vůči tehdejší katolické církvi, což ho postavilo do konfliktu s církevními autoritami. Hus kritizoval některé praktiky katolické církve, včetně zneužívání církevní moci a prodeje odpustků.
Zároveň propagoval myšlenky, které měly za cíl zlepšení stavu českého duchovenstva a věřících. Tento konflikt s církví vedl k tomu, že byl v roce 1415 vypovězen z Kostnice a následně byl roku 1416 exkomunikován jako kacíř. Jan Hus se postavil církevní moci a stál za svými názory, což nakonec vedlo k jeho tragickému osudu. Byl zatčen a po několika měsících věznění byl v roce 1415 upálen na hranici jako kacíř.
Jeho smrt měla výrazný vliv na českou historii a náboženský vývoj, a dodnes je považován za symbol českého odporu proti náboženskému útlaku. Stejně tak si svaté dogmatické totality hrají s ohněm pravdy a lásky, a nakonec skončí v plamenech revoluce nebo svaté války. Vaše tvrzení poukazuje na to, že svaté dogmaty a náboženská totalita mohou vést k násilí, konfliktům a revolucím, pokud jsou prosazovány bez ohledu na odlišné názory, pluralitu nebo lidská práva.
Historie zahrnuje mnoho příkladů náboženských konfliktů a násilí, které vznikly v důsledku dogmatismu a náboženského fundamentalismu. Je důležité rozlišovat mezi náboženstvím jako osobní vírou a způsobem života a náboženským extremismem, který může být škodlivý a nebezpečný pro společnost. Otevřený dialog, respekt k odlišným názorům a pluralita jsou zásadní pro udržení míru a harmonie ve společnosti.
Zároveň je třeba poznamenat, že náboženství může mít pozitivní vliv na životy lidí a na společnost jako celek, když je praktikováno s láskou, soucitem a respektem k druhým. Každá víra má své hodnoty a učení, které mohou přispět k morálnímu růstu a dobrému jednání. Je proto důležité rozlišovat mezi extrémismem a konstruktivním projevem náboženské víry.