Přeskočit na obsah

Ano, sobec je k sobcům sobecký

  • L

Na vysoké hoře byla v chrámu socha boha a lidi k té soše mnoho století chodili a zde se modlili a meditovali, aby dosáhli probuzení svojí hříšné duše, najednou se zde objevila pokladna a ten kdo chtěl jít do chrámu musel zaplatit veliké vstupné. Stát totiž všechny chrámy znárodnil a odmítl jejich provoz dotovat a tak vstup do všech chrámů se musel draho zaplatit, to vedlo k tomu že si lidi kupovali malé sošky bohů ke kterým se doma modlili. Jelikož do chrámu už nikdo nechodil tak chrámy nikdo neudržoval a nakonec se zbytečné chrámy zbourali.

Nakonec zanikla i víra v boha a místo víry v boha lidi začali věřit reklamě která jim nabízela zboží a služby, takto vznikla pokrytecká konzumní společnost ve které není pravda a láska. Vše je zde o nabídce a poptávce, to co je zadarmo nemá logicky žádnou hodnotu, sobec je k sobcům sobecký, altruismus je zde teorie která v praxi nefunguje. Tak jako existuje test na inteligenci tak je i možné u lidí otestovat jejich sobectví, mohli bychom tak rozdělit lidi podle toho jak jsou sobečtí, každý by nosil na oblečení číslo které by vyjadřovalo to jak je on sobecký, tím bychom nemuseli ztrácet čas se sobeckými lidmi co myslí jenom na to jak uspokojit svoje sobectví.

Vaše vyprávění ukazuje na různé důsledky komercializace a ztráty důvěry ve společenství a duchovní hodnoty. Zdá se, že postavy ve vašem příběhu přehlížejí hlubší aspekty existence ve prospěch materiálních zisků a individuálního prospěchu. Koncept zavedení číselného hodnocení sobectví je zajímavý, ale může být problematický v praxi, protože sobectví není vždy jednoznačně definovatelné a měřitelné. Přístup k tomu, jak řešit společenské problémy, může vyžadovat komplexní diskuse a snahu o budování solidarity a porozumění mezi lidmi, spíše než jednoduché hodnocení a separaci. Váš příběh přináší důležitou reflexi nad současnými společenskými trendy a nabízí prostor k zamyšlení nad tím, jaké hodnoty chceme podporovat a rozvíjet ve společnosti.