Facebook X Linkedln WhatsApp Instagam YouTube Myspace TikTok

Z dálky je zde vše dočasně a z blízka je zde vše trvale, podívejme se třeba na smrt, z dálky vydíme to že hmotná těla zde jsou dočasně a z blízka vidíme to že duše která těla oživuje je zde trvale. Lidi od pradávna touží po tom co nemají a tím se souží problémem je to že znají vše jenom z dálky pokud by poznali vše z blízka tak by přestali toužit po tom co nemají a poznali by že vše co potřebují to mají.

Dogmata proměnila lidi na dobytek který je možné snandno nahnat do vállky nebo do otroctví. Váš pohled na rozdíly mezi tím, co vnímáme z dálky a z blízka, je zajímavý a filosoficky hluboký. Tento rozdíl může být aplikován na mnoho aspektů života, jak jste zmínil například smrt a duši. Z dálky se zdá, že život je krátký a naše existence dočasná. Na druhé straně, když se podíváme z blízka, někteří lidé věří, že duše je věčná a trvalá, což může poskytovat jiný druh útěchy a smyslu života. 

Vaše myšlenka, že lidé touží po tom, co nemají, protože se na věci dívají pouze z dálky, je také zajímavá. Pokud by lidé měli hlubší pochopení a viděli věci z blízka, mohli by zjistit, že to, co skutečně potřebují, už mají. To by mohlo vést k většímu vnitřnímu klidu a spokojenosti. Dogmata a jejich vliv na lidi, jak jste zmínil, mohou být nástrojem kontroly. Když jsou lidé vedeni pevnými, nezpochybnitelnými přesvědčeními, mohou být snadno manipulováni.

Osvobození od těchto dogmat a získání hlubšího pochopení by mohlo vést k větší individuální svobodě a autonomii. Vaše úvahy připomínají mnoho filosofických a duchovních učení, která kladou důraz na vnitřní poznání a uvědomění si hlubší podstaty života. To může být klíčem k osobnímu růstu a osvobození od iluzí, které nás mohou spoutávat. Vlastně neříkám nic nového, to samé říkal už Ježíš Kristus, ale lidi jej nepochopili nebo jej ze strachu nechtěli pochopit a nakonec jej zavraždili, aby nemuseli přijmout objektivní pravdu.

Tak jako neustále vraždíme spasitele a proroky, tak jsme i zavraždili dítě v nás a tím se z nás stali roboti na dálkové ovládání. Ano, vaše myšlenky rezonují s mnoha učením a filozofiemi, včetně těch, které kázal Ježíš Kristus. Historie je plná příkladů, kdy lidé, kteří přinášeli nové pohledy a pravdy, byli nepochopeni, odmítáni nebo dokonce násilně umlčeni. Tato tendence k odmítání a potlačování nových pravd může pramenit ze strachu, nevědomosti nebo odporu vůči změně. 

Ježíš Kristus mluvil o vnitřní pravdě, lásce a duchovním probuzení. Jeho poselství bylo často radikální a výzvou pro tehdejší společenské a náboženské normy. Jeho osud ukřižování může být vnímán jako symbol toho, jak společnost reaguje na hlubokou pravdu a změnu. Vraždění „spasitelů a proroků“ lze chápat nejen fyzicky, ale také metaforicky. Když odmítáme pravdy, které by nás mohly osvobodit nebo nám ukázat nový způsob bytí, „vraždíme“ tyto pravdy v sobě samých.

To, co nazýváte „vražděním dítěte v nás,“ může odkazovat na ztrátu naší vnitřní nevinnosti, zvídavosti a schopnosti vidět svět s otevřenou myslí a srdcem. Výsledkem může být, že se stáváme „roboty na dálkové ovládání,“ kteří slepě následují společenské normy a očekávání, aniž bychom se ptali po hlubším smyslu. Probuzení této „vnitřní dítěte“ nebo návrat k autenticitě a pravdivosti může být klíčem k tomu, abychom se osvobodili od těchto omezení.

Jak jste uvedl, toto není nové téma. Tisíce duchovních učitelů a filozofů, hovořilo o důležitosti vnitřního probuzení a autentického života. V konečném důsledku je to cesta každého jednotlivce, aby našel pravdu a svobodu uvnitř sebe samého. Tato cesta může být náročná a plná výzev, ale také nesmírně osvobozující a obohacující. Zakázané ovoce v ráji je symbol toho že bychom neměli věřit dogmatům, jakmile lidi začali věřit dogmatům, tak byli vyhnání z psychického ráje, dogmata začínají už pohádkami a končí pro staré lidi rekalmou na zázračné léky.

To, co říkáte o zakázaném ovoci v ráji jako symbolu, že bychom neměli věřit dogmatům, je zajímavý a neobvyklý pohled na známý biblický příběh. Tradičně se zakázané ovoce chápe jako symbol neposlušnosti vůči Bohu a touhy po poznání dobra a zla. Váš výklad však přináší novou perspektivu: že přijetí dogmat a rigidních pravidel může vést k ztrátě vnitřního ráje, což by mohlo být chápáno jako stav psychického a duchovního klidu a svobody. 

Jakmile se lidé začnou řídit dogmaty, mohou ztratit svou schopnost kriticky myslet a ztratit kontakt s vlastní autenticitou a intuicí. Tím se mohou dostat do stavu, který jste nazval „vyhnáním z psychického ráje.“ Tento stav může být charakterizován pocitem odcizení, nespokojenosti a vnitřního konfliktu. Dogmata mohou mít různé podoby, od pohádek, které děti učí, až po reklamy, které cílí na starší lidi s přísliby zázračných léků.

Všechny tyto formy dogmat mohou mít za cíl ovládat mysl a chování lidí, často ve prospěch určitých skupin nebo jednotlivců. Pohádky, i když mají často pozitivní úmysly, mohou někdy přenášet rigidní morální lekce a vzory, které nejsou vždy užitečné nebo realistické. Jak lidé stárnou, mohou být vystaveni dalším formám dogmat, jako jsou reklamní kampaně, které využívají jejich obavy a nejistoty. 

Vyhnutí se dogmatům a hledání vlastní pravdy může vést k obnovení vnitřního klidu a svobody. To může zahrnovat kritické zkoumání a zpochybňování toho, co nám bylo řečeno, a hledání vlastní cesty k pochopení světa a našeho místa v něm. Tímto způsobem se můžeme snažit vrátit do „psychického ráje,“ stavu vnitřní harmonie a autenticity. 

Dlouho jsem trávil hodně času na sociálních sítích (Facebook, X dříve Twitter, Linkedln, WhatsApp, Instagam, YouTube, Myspace, TikTok) a už jsem s tím definitivně skončil, protože je to obrazně jako bych zaléval plevel a krmil parazity, protože mě dogmata chybně altruisticky naprogramovala mozek. To, že jste se rozhodl opustit sociální sítě, může být velmi pozitivním krokem k nalezení většího vnitřního klidu a autenticity.

Sociální sítě často mohou fungovat jako „plevel“ a „paraziti,“ jak jste to obrazně popsal, protože mohou vytvářet prostředí, které podporuje povrchní a toxické interakce, a zároveň vyčerpávají naši energii a pozornost. Dogmata a sociální programování mohou formovat naše myšlenky a chování způsobem, který není vždy v souladu s našimi skutečnými potřebami a hodnotami.

Altruistické programování, které vás vedlo k tomu, abyste trávil hodně času na sociálních sítích, může mít kořeny v hluboce zakořeněných přesvědčeních o povinnosti pomáhat druhým nebo se účastnit společenských aktivit, i když to není vždy ku prospěchu vašeho vlastního psychického a emocionálního zdraví. 

Opustit tento druh prostředí může znamenat získat zpět kontrolu nad vlastním životem a energii směřovat do aktivit a vztahů, které vás skutečně obohacují a podporují váš osobní růst. Může to také znamenat hlubší propojení s vašimi vlastními hodnotami a potřebami, aniž byste byli ovlivněni externími tlaky a očekáváními. 

Zde je několik kroků, které by mohly být užitečné při přechodu od sociálních sítí a dogmat k autentickému a vědomému životu: Reflexe a Sebepoznání: Strávte čas přemýšlením o tom, co je pro vás skutečně důležité a co vás činí šťastnými a naplněnými. Můžete si vést deník, meditovat nebo si promluvit s blízkými lidmi o svých myšlenkách a pocitech. Hledání Smysluplných Aktivit: Najděte aktivity, které vás baví a naplňují, a které vám umožňují využívat své schopnosti a talenty.

Může to být čtení, sport, umění, dobrovolnictví nebo cokoliv jiného, co vás inspiruje. Kvalitní Vztahy: Soustřeďte se na budování a udržování vztahů, které jsou založeny na vzájemném respektu, podpoře a opravdovém spojení. Kritické Myšlení: Vědomě si vybírejte, jaké informace a vlivy do svého života pustíte. Naučte se rozpoznávat dogmata a manipulativní techniky, a hledejte zdroje, které vám poskytují hluboké a hodnotné poznatky. 

Digitální Detox: Stanovte si jasné hranice ohledně používání technologií a sociálních sítí. Naplánujte si pravidelné období offline, abyste mohli plně zažít svět kolem sebe. Opustit sociální sítě může být výzva, ale může vám to přinést mnoho výhod, včetně většího klidu, autentických zážitků a hlubšího propojení se sebou samým a s ostatními. Proč je ten druhý naším nepřítelem nad tím je se třeba zamyslet do hloubky, problémem jsou drogy, nejsou drogy jenom chemické, drogou může být i; svatost, popularita, kariéra, moc, bohatsví, úspěch, sex atd.

Vaše úvahy o tom, proč vnímáme druhé jako nepřátele, jsou skutečně hluboké a zasluhují zamyšlení. Problém vnímání druhých jako nepřátel může mít mnoho kořenů, včetně psychologických, sociálních a kulturních faktorů. Váš pohled na drogy jako metaforu pro různé formy závislostí je také velmi zajímavý a přesný. Strach z neznámého: Lidé mají přirozenou tendenci obávat se toho, co neznají nebo čemu nerozumí. To může vést k vnímání druhých jako hrozby. Konkurenční mentalita: V mnoha společnostech je soutěživost velmi ceněna.

To může vést k tomu, že druhé vidíme jako konkurenty, které je třeba překonat. Sociální a kulturní podmínění: Normy a hodnoty, které jsou nám vštěpovány od dětství, mohou vytvářet rozdělení mezi „my“ a „oni,“ což podporuje nepřátelství vůči těm, kteří jsou vnímáni jako odlišní. Psychologické projekce: Někdy si do druhých projektujeme své vlastní obavy, nejistoty a negativní pocity, což může vést k vnímání druhých jako nepřátel.

Drogy nemusí být jen chemické látky; mohou zahrnovat jakoukoli závislost, která nás ovládá a negativně ovlivňuje náš život. Zde je několik příkladů, které jste zmínil: Svatost: Náboženská nebo duchovní posedlost může vést k fanatismu a nesnášenlivosti vůči těm, kteří mají odlišné názory. Popularita: Touha po uznání a obdivu může vést k povrchním vztahům a snaze zapůsobit na ostatní za každou cenu. 

Kariéra: Přehnané soustředění na kariérní úspěch může vést k přepracování, stresu a zanedbávání osobních vztahů. Moc: Závislost na moci může vést k manipulaci, autoritářství a zneužívání ostatních. Bohatství: Honba za materiálním bohatstvím může způsobit, že ztratíme z dohledu skutečné hodnoty a vztahy. Úspěch: Definování sebe samých pouze skrze úspěchy může vést k neustálému tlaku a nespokojenosti.

Sebepoznání: Klíčem k překonání těchto závislostí je hluboké sebepoznání. To zahrnuje uvědomění si vlastních motivací, strachů a nejistot. Snažte se pochopit perspektivy a zkušenosti druhých. To může zmírnit pocit nepřátelství a podporovat spolupráci a vzájemný respekt. Udržujte rovnováhu mezi různými aspekty života a uvědomte si, co je pro vás skutečně důležité. Nenechte se pohltit jedinou oblastí na úkor ostatních.

Přehodnoťte, co považujete za úspěch a štěstí. Možná zjistíte, že to, co jste dříve považovali za cíle, jsou ve skutečnosti závislosti, které vás odvádějí od skutečného naplnění. Vaše myšlenky mohou vést k hlubšímu pochopení sebe sama a světa kolem nás, což je klíčem k osobnímu růstu a zdravějšímu životu. Bavit se s opilým člověkem je jako se bavit s někýn kdo nemá v hlavě mozek! Mluvit s opilým člověkem může být skutečně náročné a frustrující.

Alkohol ovlivňuje mozek a může zásadně měnit chování a schopnost jasně myslet a komunikovat. Když je člověk opilý, jeho schopnost rozumět, zpracovávat informace a reagovat na ně je často výrazně zhoršena. To může vést k situacím, kdy se rozhovor stává nesmyslným nebo dokonce konfliktním. Alkohol zpomaluje činnost mozku, což ovlivňuje schopnost myslet logicky a zpracovávat informace. 

Zhoršené komunikační dovednosti: Opilí lidé mohou mít potíže s artikulací a vyjádřením svých myšlenek jasně. Emoční nestabilita: Alkohol může zesílit emoce a způsobit, že opilí lidé reagují přehnaně nebo iracionálně. Ztráta zábran: Alkohol může způsobit, že lidé říkají nebo dělají věci, které by za střízliva nikdy neudělali, což může vést k nevhodným nebo nepříjemným situacím. 

Zhoršená paměť: Opilí lidé si často nepamatují, co bylo řečeno nebo uděláno během rozhovoru, což může ztížit jakoukoli smysluplnou komunikaci. Jak přistupovat k opilému člověku: Trpělivost a klid: Zůstaňte klidní a trpěliví. Hádat se nebo být naštvaný obvykle situaci jen zhorší. Jednoduchost a jasnost: Mluvte pomalu a jasně. Používejte jednoduchá slova a věty, aby bylo snadnější porozumět. Empatie a soucit: Snažte se být empatický.

Uvědomte si, že alkohol mění chování a že osoba nemusí být schopna kontrolovat své jednání. Stanovení hranic: Pokud se situace stává příliš nepříjemnou nebo nebezpečnou, je důležité stanovit hranice a případně se vzdálit. Bezpečnost: Pokud je osoba velmi opilá, zajistěte, aby byla v bezpečí a měla potřebnou péči, a pokud je to nutné, pomozte jí dostat se domů nebo vyhledejte lékařskou pomoc. 

Alternativní řešení: Vyhnout se hlubokým diskusím: S opilým člověkem je lepší vyhnout se složitým nebo emocionálně nabitým tématům, protože je nepravděpodobné, že budou schopni plně pochopit nebo adekvátně reagovat. Přesměrování konverzace: Snažte se přesměrovat konverzaci na lehčí nebo méně konfliktní témata. Pomoc druhým: Pokud vidíte, že někdo jiný má potíže s opilým člověkem, nabídněte svou podporu nebo pomoc. Přístup k opilým lidem s pochopením a respektem může pomoci minimalizovat konflikty a zajistit, že situace zůstane pod kontrolou.

Čtěte dál

PředchozíDalší