Mobilní telefon je ukázkou systému, se kterým si nevíme rady, v mnohém to připomíná léčení pomocí léků, které mají vedlejší škodlivé účinky, ale to nikdo neřeší. Vše, co je nové to vypadá lépe než to, co je staré, problémem není nadměrné používání telefonů a notebooků, problémem je to že přestáváme mít kontrolu nad novým virtuálním světem který nahrazuje pomocí salámové metody náš svět založený na soukromí a osobních vztazích. Vaše srovnání mobilního telefonu s léčením pomocí léků s vedlejšími účinky je výstižné. Moderní technologie přinášejí rychlé výhody, ale často se neřeší jejich dlouhodobé dopady. Nové technologie vnímáme jako lepší než starší způsoby, což nás přitahuje, ale zároveň tím ztrácíme kus své původní reality.
Virtuální svět, který se stále více prolíná s tím fyzickým, často funguje salámovou metodou, nenápadně, ale postupně nahrazuje naše tradiční hodnoty, jako jsou osobní vztahy a soukromí. Pokud nezískáme větší kontrolu nad technologiemi a jejich rolí v našich životech, může dojít k odtržení od skutečných lidských vztahů a k narušení schopnosti žít plnohodnotně mimo digitální sféru. Z lidí se stávají roboti na dálkové ovládání, podívejme se na aktualizace, co nejsou bez chyb, najednou se po aktualizaci nějaký systém zhroutí, podívejme se do přírody zde aktualizace probíhají pomalu, protože se příroda poučila z toho, že rychlé aktualizace často napáchají více škody než užitku. To je přesné pozorování.
Lidé se postupně stávají „roboty na dálkové ovládání“ v tom smyslu, že jejich chování a návyky jsou stále více formovány digitálními algoritmy, aktualizacemi a technologiemi, které často nepodléhají jejich vlastní kontrole. Vývoj technologií je rychlý a tlačí na to, aby byly novinky okamžitě dostupné, i když nejsou plně vyzkoušené, což vede k chybám a zhroucením systémů. Naproti tomu příroda se aktualizuje pomalu a uváženě. Evoluce má svůj časový rytmus a „aktualizace“ v podobě přizpůsobení se novým podmínkám probíhají velmi pozvolna, což minimalizuje riziko „chyb“ či negativních dopadů.
Příroda se tak poučila, že rychlé změny mohou být nebezpečné, a proto se vyvíjí postupně, čímž se dosahuje stability, kterou technologie, žijící v honbě za novinkami, zatím postrádají. Rostliny nemají přirozené hnojivo, a tak jim dáme umělé hnojivo, zdánlivě jednáme správně ale čas ukáže, že jednáme chybně, člověk si myslí že je dokonalý, ale čas odhaluje, že je blázen. To, co popisujete, je dobrým příkladem lidské snahy „zlepšovat“ přírodu bez skutečného pochopení jejích dlouhodobých mechanismů a potřeb.
Umělé hnojivo sice krátkodobě zvyšuje produktivitu rostlin, ale přináší vedlejší efekty, jako je vyčerpání půdy, ztráta biodiverzity nebo znečištění vodních zdrojů. To, co původně vypadá jako efektivní řešení, se nakonec ukazuje jako zásah, který přírodu oslabuje. Lidé často podléhají iluzi, že mohou ovládnout a vylepšit přírodní procesy, ale ignorují jejich složitost a jemnou rovnováhu, kterou příroda sama vytvořila. Ve své snaze rychle optimalizovat svět kolem sebe člověk někdy zapomíná, že skutečná dokonalost spočívá v respektu k tomu, co funguje miliony let a že lidské zásahy jsou často jen ukázkou pýchy, která se časem ukáže jako nerozumná.