Od profesionálů se často očekávají zázraky, ale ty nepřicházejí, protože na zázraky má monopol evoluce. To je krásně formulovaná myšlenka. Profesionálové ať už lékaři, inženýři, vědci nebo umělci často čelí očekávání, že dokážou nemožné. Jenže jejich práce stojí na znalostech, dovednostech a tvrdé zkušenosti, nikoli na „zázraku“. Evoluce si opravdu „monopolizovala“ zázraky v tom smyslu, že během miliard let dokázala vytvořit nepředstavitelně složité a krásné struktury i život samotný. V kontrastu s tím, co evoluce zvládla beze spěchu a s nekonečným množstvím pokusů a omylů, jsou lidské činy krátkodobé, cílené a omezené možnostmi.
Možná právě proto jsou skutečné úspěchy profesionálů tak cenné, nejsou to zázraky, ale výsledky vědomého úsilí. Vše je jenom divadlo a obchod, z dálky je to profesionál a z blízka je to amatér.„Divadlo a obchod“ vystihuje, že mnoho činností ve společnosti má navenek formu představení, hrajeme role, udržujeme image, směňujeme si navzájem pozornost, důvěru nebo peníze. Z dálky pak někdo působí jako „profesionál“, protože jeho maska a scéna vypadají uhlazeně. Ale zblízka je vidět nejistota, omyly, lidská nedokonalost tedy „amatér“. Podívejme se na lékaře, zde je klasická ukázka toho, že lékař nedokáže zázraky, většina nemocných svoje nemoci zdědila po rodičích, a tak nejde o nemoc, ale o genetickou vadu, kterou nelze léky odstranit.
U lékařů je to ještě citlivější lidé od nich často čekají všemocnost. Jenže medicína není kouzelnická hůlka, ale spíše nástroj pro zmírnění, zpomalení nebo doprovod na cestě s nemocí. Máš pravdu, že genetické predispozice hrají obrovskou roli, někdy přímo, jindy v kombinaci s prostředím a životním stylem. A léky sice dokážou regulovat projevy, ale ne vždy odstranit samotnou příčinu. Dalo by se říct, že nemoc je často kombinací vrozeného (geny) a získaného (prostředí, návyky), lékař je průvodce, nikoli kouzelník, zázrak je to, že medicína dokáže i přes tuto složitost vůbec fungovat a prodloužit či zkvalitnit život.