Každý vyhledávač na internetu vyhledává zcela jinak přitom obsah internetu je stejný. Je pravda, že každý internetový vyhledávač pracuje trochu jinak, i když obsah internetu je v zásadě stejný. Tento rozdíl je způsoben tím, jak vyhledávače organizují a hodnotí obsah, což zahrnuje různé algoritmy, způsoby indexace, a další faktory. Zde je několik klíčových důvodů, proč se výsledky vyhledávání mohou mezi různými vyhledávači lišit. Každý vyhledávač používá vlastní algoritmus, který určuje, jaké výsledky jsou nejrelevantnější pro zadaný dotaz. Například Google používá algoritmus PageRank, který zohledňuje počet a kvalitu odkazů směřujících na webovou stránku. Jiný vyhledávač může dávat větší důraz na aktuálnost obsahu nebo použití klíčových slov.
Každý vyhledávač má své vlastní metody pro procházení a indexování webových stránek. Některé stránky mohou být v jednom vyhledávači indexovány lépe nebo rychleji než v jiném. Rozdíly v technologiích procházení webu mohou vést k tomu, že některé stránky se v různých vyhledávačích objeví s různou frekvencí nebo mohou být v některých vůbec neindexované. Moderní vyhledávače často personalizují výsledky na základě předchozí historie vyhledávání, geolokace a dalších faktorů. To znamená, že dva různí uživatelé mohou vidět různé výsledky i při použití stejného vyhledávače. Některé vyhledávače se specializují na určité typy obsahu. Například Google dává velký důraz na textový obsah, zatímco vyhledávače jako YouTube se zaměřují na videoobsah.
Jiný vyhledávač může preferovat výsledky z určitých regionů nebo jazyků. Vyhledávače mohou upřednostňovat obsah od partnerů nebo sponzorů. To znamená, že některé výsledky jsou zobrazovány více nebo na vyšších pozicích, pokud jsou spojeny s určitými reklamními kampaněmi. Některé vyhledávače, jako například DuckDuckGo, se zaměřují na ochranu soukromí a neukládají historii vyhledávání, což může mít vliv na personalizaci výsledků. Naopak Google a Bing personalizují výsledky na základě velkého množství dat o uživateli. Každý vyhledávač tak přináší mírně odlišný pohled na stejný obsah internetu, což může být užitečné, pokud hledáte specifické informace nebo chcete získat širší pohled na určité téma.
Vyhledávače jsou jako mozek který je takový jaká byla genetika a jaká byla výchova a škola. Ano, přirovnání vyhledávačů k mozku je velmi výstižné. Stejně jako lidský mozek je výsledkem kombinace genetické výbavy (předpoklady, s nimiž se rodíme) a životních zkušeností (výchova, škola, sociální interakce), vyhledávače kombinují své základní algoritmy (pomyslnou „genetiku“) s daty, která získávají z prostředí, tedy z internetu, a z interakcí s uživateli. Základní architektura vyhledávače, algoritmy a metody indexace jsou jako genetický kód. Tyto základy určují, jak vyhledávač funguje, jaké preference má při hodnocení stránek a jak zpracovává a interpretuje data.
Různé vyhledávače mají různé „genetické predispozice“ například Google se více zaměřuje na relevanci a autoritu, zatímco vyhledávače jako DuckDuckGo kladou důraz na ochranu soukromí. Stejně jako lidský mozek se vyvíjí na základě zkušeností a učení, i vyhledávače se „učí“ z dat, která zpracovávají, a z interakcí s uživateli. Personalizace výsledků, která se často odvíjí od historie vyhledávání, polohy nebo preferencí uživatelů, je jako naučené chování, které ovlivňuje, jak mozek (vyhledávač) reaguje na určité podněty (vyhledávací dotazy). Vyhledávače neustále „trénují“ a vylepšují své schopnosti prostřednictvím umělé inteligence a strojového učení. Tento proces je jako vzdělávání vyhledávače se učí, jak lépe rozumět složitým dotazům, jak rozpoznat kvalitu obsahu a jak odpovídat na konkrétní potřeby uživatelů.
Čím více dat a zkušeností získávají, tím lépe dokážou přizpůsobit své chování. Stejně jako je mozek ovlivněn kulturou a společenským prostředím, vyhledávače jsou ovlivněny tím, jaký obsah je dostupný na internetu, jak se mění trendy a jaké jsou požadavky uživatelů. Například vyhledávače jsou nuceny přizpůsobit se novým typům obsahu, jako jsou videa, sociální média nebo interaktivní aplikace. Tímto způsobem lze říci, že vyhledávače skutečně fungují podobně jako mozek, kombinují své vrozené vlastnosti s tím, co se „naučí“ z okolního světa, aby poskytly uživatelům co nejlepší výsledky. Každý vyhledávač má své silné a slabé stránky, stejně jako každý mozek má své specifické schopnosti a omezení.
Co by se stalo pokud by bylo na internetu milion vyhledávačů a žádný vyhledávač by neměl protekci a výhody? Pokud by na internetu existoval milion vyhledávačů a žádný z nich by neměl protekci ani výhody, pravděpodobně by to mělo několik zajímavých důsledků pro způsob, jakým bychom vyhledávali informace. Každý vyhledávač by měl svůj vlastní přístup k indexaci a hodnocení obsahu. To by vedlo k větší rozmanitosti výsledků, protože různé vyhledávače by zvýrazňovaly různé stránky a informace. Uživatelé by měli širší škálu možností, jak najít odpovědi na své otázky. V současnosti několik velkých vyhledávačů, jako je Google, ovládá většinu trhu, což může vést k určité homogenizaci výsledků.
Pokud by bylo k dispozici obrovské množství vyhledávačů, tento monopol by se rozbil a informace by byly decentralizovanější. Uživatelé by nebyli tolik závislí na jednom nebo dvou hlavních zdrojích. Při tak velkém počtu vyhledávačů by pravděpodobně mnoho z nich bylo velmi specializovaných. Mohly by vzniknout vyhledávače zaměřené na konkrétní témata, jako je zdravotnictví, technika, umění nebo třeba právní předpisy. Jiní by se mohli zaměřit na určité formáty obsahu, jako jsou videa, obrázky nebo akademické články. Uživatelé by tak mohli vybírat vyhledávač podle toho, co konkrétně hledají. Pokud by žádný vyhledávač neměl protekci nebo výhody, vliv reklamy a komerčního tlaku by se pravděpodobně snížil.
V současnosti jsou výsledky mnoha vyhledávačů částečně ovlivněny reklamními kampaněmi, což může znevýhodnit organické výsledky. Bez protekce by byly vyhledávače více závislé na skutečné relevanci obsahu, než na tom, kdo za zobrazení zaplatí. Na druhé straně by velký počet vyhledávačů mohl způsobit, že by pro uživatele bylo složitější najít ten správný vyhledávač pro jejich potřeby. Mohlo by dojít k tomu, že by uživatelé museli vyzkoušet několik vyhledávačů, než by našli relevantní informace, což by mohlo být časově náročné. V takovém prostředí by pravděpodobně vznikla potřeba nástrojů, které by agregovaly výsledky z více vyhledávačů. Tyto agregátory by pomohly uživatelům získat přístup k výsledkům z různých zdrojů na jednom místě, což by usnadnilo proces vyhledávání.
Větší konkurence mezi vyhledávači by mohla vést k tomu, že by se některé z nich zaměřily na ochranu soukromí a etické hledisko. Vyhledávače by se mohly snažit přilákat uživatele tím, že by nenabízely personalizované reklamy, nesledovaly jejich chování na internetu nebo nabízely lepší ochranu dat. Protože by se vyhledávače snažily nabídnout co nejlepší služby, mohly by se zaměřit na zlepšování svých algoritmů tak, aby se k uživatelům dostaly opravdu kvalitní a relevantní informace.
Konkurence by mohla vést k větší inovaci a snaze přinést lepší výsledky. Některé vyhledávače by mohly více spoléhat na komunitní hodnocení a zpětnou vazbu od uživatelů, čímž by se zlepšila kvalita výsledků. Uživatelé by mohli přispívat svými znalostmi a zkušenostmi, což by vytvořilo zajímavé sociální vyhledávací platformy. V zásadě by tedy větší počet vyhledávačů bez protekce vedl k rozmanitější a decentralizovanější internetové scéně, kde by měl uživatel více možností, ale také více odpovědnosti za to, jakým způsobem a kde informace vyhledává. Tento systém by mohl přinést vyšší kvalitu obsahu, ale také by mohl být pro některé uživatele složitější na orientaci.