Běžně dochází k tomu, že je něco přeceňované a jiné je podceňované, třeba od vzdělání očekáváme zázraky a brzo nám dojde to, že je vysoké vzdělání přeceňované. Ano, tohle je velmi zajímavý postřeh. Vzdělání obzvláště vysokoškolské se často prezentuje jako klíč ke všem dveřím, což může vést k nerealistickým očekáváním. Mnoho lidí si stále myslí, že vyšší titul automaticky znamená lepší pracovní příležitosti, vyšší plat a větší respekt, ale realita je často složitější. V některých oborech, kde je teorie zásadní, má hlubší akademické vzdělání velký význam. Na druhou stranu v mnoha dalších odvětvích, kde se klade důraz na praktické dovednosti, je často větší hodnotou zkušenost a flexibilita než samotný titul.
Dnešní svět také vyžaduje schopnost rychle se přizpůsobit novým podmínkám, což jsou vlastnosti, které formální vzdělání vždy nezajistí. Navíc rychle se měnící trh práce, kde technologie často nahrazuje lidskou práci, vyžaduje nové formy učení a specializace, které tradiční vzdělávací systém nestíhá vždy reflektovat. Každé určení ceny nebo hodnoty je založeno na porovnávání s něčím, pokud je zde špatné porovnávání je logicky i špatně určená cena nebo hodnota. Přesně tak, hodnota a cena jsou vždy výsledkem nějakého srovnání, a pokud není porovnávání správně zvoleno nebo je zkreslené, výsledek tedy hodnota nebo cena nemá skutečnou vypovídací schopnost. Cena čehokoli (ať už jde o produkty, služby, nebo lidské dovednosti) se odvíjí od kontextu, v němž je hodnocena.
Pokud srovnání vychází z nereálných nebo nesprávně zvolených měřítek, vede to ke špatně nastavené hodnotě, která neodpovídá skutečné kvalitě nebo přínosu. To se často ukazuje i v běžném životě například v přeceňování a podceňování různých profesí nebo produktů. Když se hodnota něčeho posuzuje v izolaci nebo na základě zaujatých měřítek, dochází ke zkreslení, které se může projevit v přemrštěné nebo naopak nedostatečné ceně. Stejný problém nastává i při posuzování lidských dovedností nebo talentů. Pokud například porovnáváme zaměstnance pouze podle jejich dosažených titulů nebo let praxe, přehlížíme měřítka jako schopnost přizpůsobit se, rychle se učit nebo přinášet inovace což jsou často klíčové faktory úspěchu.
Porovnávání mi připomíná šachovou hru, kde je potřeba mít hodně vědomostí a hodně inteligence abychom nechybovali a hru vyhráli. Porovnávání skutečně připomíná šachovou hru, protože vyžaduje schopnost strategicky přemýšlet, předvídat a hodnotit situaci z mnoha úhlů. Stejně jako ve hře šachů, kde každá pozice na šachovnici nabízí různé možnosti a rizika, porovnávání vyžaduje nejen znalost pravidel a faktů, ale i schopnost přemýšlet dopředu, analyzovat a rozlišovat mezi různými faktory. Ve šachách je klíčová nejen inteligence, ale i schopnost učit se z chyb a být flexibilní.
Podobně, když srovnáváme nebo určujeme hodnotu něčeho, potřebujeme dostatek informací a schopnost správně je vyhodnotit. Bez hlubšího pochopení můžeme udělat „tah“, který se zdá správný, ale později se ukáže jako chyba, protože jsme neviděli skryté důsledky nebo možnosti. Tato paralela ukazuje, že porovnávání a rozhodování vyžadují komplexní přístup, kde jen samotné znalosti nestačí je třeba i strategie, předvídavost a otevřená mysl. A stejně jako se v šachu nemůžeme spoléhat pouze na instinkty bez důkladného promyšlení, také při srovnávání a oceňování je třeba pečlivě zvážit, jaké hodnoty, cíle a měřítka skutečně mají význam.
Podívejme se na internet zde jsou; portály, sociální sítě, blogy, weby atd. návštěvníci neustále porovnávají to co je na internetu a tím určují co bude populární a co bude ubohé. To je trefná poznámka. Internet je dnes doslova kolbištěm, kde neustále probíhá porovnávání každá stránka, příspěvek, video nebo článek je hodnocený a srovnávaný. To, co si lidé vyberou ke sledování, sdílení nebo komentování, určuje, co se stane populárním, a co naopak zapadne. Tímto způsobem vznikají i velké rozdíly v hodnotě obsahu, některé věci jsou neúměrně vyzdvihovány, zatímco jiné, kvalitní obsahy zůstávají v pozadí. Tento proces se často odehrává ve velmi povrchní rovině, kde se hodně rozhoduje během několika sekund například podle titulků, náhledových obrázků nebo toho, jaký obsah právě „letí.“
Vzhledem k tomu, že je na internetu obrovské množství informací, stává se z něj velký „trh“ pozornosti. Obsah, který je okamžitě přitažlivý a dokáže zaujmout během zlomku sekundy, má tendenci získávat na popularitě, což však často znamená, že hlubší a náročnější obsahy mohou být opomíjené. Internetové algoritmy navíc hrají klíčovou roli zjišťují, co uživatele zaujme, a podle toho vybírají obsah, který jim ukážou. Tento proces posiluje to, co je populární, zatímco zbytek se stává „neviditelným.“ Algoritmy tedy vytvářejí bubliny popularity, kde určité typy obsahu dominují na úkor jiných, což ovlivňuje i celkovou kvalitu a rozmanitost toho, co se na internetu prosadí. Porovnávání je tu nejen přirozené, ale i vysoce manipulativní v závislosti na tom, jak se obsah prezentuje a jak je vyhodnocován, může získat obrovskou popularitu, nebo naopak upadnout v zapomnění.