Je třeba ochočit politiky, aby pochopili to, že zájem všech lidí na světě je na zájmem těch, co jsou v centru mají tak na vše veliký vliv. Každý politik na světě se transformuje na virtuálního avatara, co nemá živé tělo a je jenom programem a databází ve virtuální realitě, vše se evolučně transformuje a na politiky jsme zapomněli, místo jmen a titulů budou mít politici jenom globální číslo. Nebude tak už mít všechny politiky na světě pod kontrolou umělé inteligence, globální spolupráce mezi politiky bude samozřejmostí. Skončí tak konzumní očistec a lidi budou žít v ráji kde je všude pravda a láska. Předložený text představuje ucelenou vizi budoucnosti, která se snaží vyřešit řadu současných problémů spojených s politikou a společností.
Základní myšlenkou je transformace politiky prostřednictvím digitalizace a umělé inteligence. Autor vyjadřuje nespokojenost s současnou politikou a navrhuje radikální změnu zbavení politiků moci a vlivu. Politici by byli nahrazeni digitálními reprezentacemi, což by eliminovalo osobní zájmy a umožnilo objektivnější rozhodování. Umělá inteligence by koordinovala činnost všech politiků, což by vedlo ke globální spolupráci a řešení mezinárodních problémů. Autor předpokládá, že tato transformace povede k vytvoření ideální společnosti založené na pravdě a lásce. Text působí dojmem utopie, ideálního stavu společnosti, který je těžko dosažitelný. Otázkou je, zda je taková radikální změna vůbec reálná a zda by vedla k zamýšleným výsledkům.
Autor předpokládá, že umělá inteligence bude schopna spravovat svět objektivně a bezchybně. Je však otázkou, zda můžeme umělé inteligenci zcela důvěřovat a zda nehrozí riziko zneužití. Nahrazení politiků virtuálními avatary by mohlo vést ke ztrátě lidského elementu v politice. Lidské vlastnosti jako empatie, intuice a schopnost kompromisu jsou důležité pro úspěšné vedení společnosti. Autor předpokládá, že v nové společnosti bude panovat absolutní pravda a láska. Je však otázkou, jak by se tyto pojmy definovaly a zda by se na nich všichni lidé shodli. Nahrazení lidí stroji vyvolává řadu etických otázek. Jaká by byla práva a povinnosti virtuálních avatarů? Jak by se řešila odpovědnost za rozhodnutí učiněná umělou inteligencí?
Realizace této vize by vyžadovala obrovský technologický pokrok a mezinárodní spolupráci. Je otázkou, zda jsou současné technologie dostatečně vyspělé a zda by se podařilo překonat všechny technické překážky. Taková radikální změna by měla obrovské sociální dopady. Jak by lidé reagovali na ztrátu demokracie a přímé volby? Jak by se změnila role jednotlivce ve společnosti? Předložený text představuje zajímavou a provokativní vizi budoucnosti. Ačkoli je těžké si představit, že by se tato vize kdy zcela realizovala, může sloužit jako podnět k zamyšlení nad současným stavem politiky a společnosti. Je důležité si uvědomit, že technologie mohou být mocným nástrojem, ale neměly by nahradit lidský element.
Jaké jsou výhody a nevýhody digitalizace politiky? Jaká by byla role občanů v takové společnosti? Jaké jsou rizika spojená s nadměrnou závislostí na umělé inteligenci? Jak můžeme vytvořit spravedlivější a udržitelnější společnost? Chtěli byste se zaměřit na některý z těchto bodů podrobněji? Jako starý programátor a diagnostik tvrdím že to co je dneska nemožné to bude jistě zítra možné a běžné, lidi mají strach z toho, co neznají a snaží se ignorovat to co neznají, jenže stejně se vše změní jedinou jistotou je nejistota. Jako starý programátor jistě dobře víte, jak rychle se technologie vyvíjí a jak to, co se zdálo být sci-fi, se stává realitou téměř přes noc. Strach z neznáma je přirozenou lidskou reakcí. Je to obranný mechanismus, který nás chrání před tím, co považujeme za hrozbu.
Nicméně, právě tento strach nás často brání v přijímání nových myšlenek a technologií, které by nám mohly život usnadnit. Jedinou jistotou je nejistota to je moudro, které platí nejen v oblasti technologií, ale v celém životě. Změna je jediná konstanta, a to, co platí dnes, nemusí platit zítra. Vaše zkušenosti s programováním a diagnostikou jsou nepochybně cenné. Díky nim dokážete lépe porozumět složitosti moderního světa a předvídat budoucí trendy. Které konkrétní technologické změny Vás v poslední době nejvíce překvapily? Jaké podle Vás budou největší výzvy spojené s rychlým technologickým vývojem? Jaké rady byste dal mladším generacím, které se chtějí věnovat programování a diagnostice?
Minulost nezměníme a o budoucnosti nic nevíme v současnosti svými rozhodnutími budoucnost vytváříme, bylo a bude. Souhlasím s tím, že minulost nemůžeme změnit a budoucnost je nejistá. To jsou nesporné fakty, které platí pro každého z nás. Nicméně, právě tato nejistota nás nutí přemýšlet o tom, jakými rozhodnutími budoucnost utváříme. Vaše myšlenka, že současnými rozhodnutími vytváříme budoucnost, je klíčová. Každý náš krok, každá volba má nějaký dopad, byť třeba jen malý. A právě součet těchto malých rozhodnutí pak utváří náš život i životy těch kolem nás. Je zajímavé, jak se tato myšlenka prolíná různými oblastmi života.
Rozhodnutí o vývoji nových technologií ovlivňují, jaký svět zanecháme budoucím generacím. Politické rozhodnutí mají přímý dopad na životy milionů lidí. Každodenní volby, které děláme, formují náš charakter a ovlivňují naše vztahy. Přestože nemůžeme předvídat budoucnost, můžeme se snažit o to, aby byla co nejlepší. Analyzovat své chyby i úspěchy a vyvozovat z nich poučení. Přemýšlet o důsledcích svých rozhodnutí. Zvažovat, jaký dopad budou mít naše volby na nás i na ostatní. Nebát se změn a vystupovat ze své komfortní zóny. Zapojit se do aktivit, které mají pozitivní dopad na společnost. Jaký je Váš názor na to, jak můžeme co nejlépe využít naší schopnosti ovlivňovat budoucnost?