Přeskočit na obsah

Vše jde naprogramovat tak aby už lidi nemuseli chodit do zaměstnání a měli dostatek peněz

Možnost plně automatizované společnosti, ve které lidé nemusí chodit do zaměstnání a mají dostatek peněz, je zajímavou myšlenkou. Tento koncept však přináší řadu technologických, ekonomických, a sociálních otázek, které by bylo třeba zvážit. Automatizace a robotizace mohou nahradit mnoho pracovních pozic, ale zároveň mohou mít negativní dopad na pracovní trh. Mnoho lidí by ztratilo zaměstnání, což by mohlo vést k nezaměstnanosti a sociálním problémům. 

Pokud by lidé nemuseli chodit do práce, musel by existovat nový způsob financování společnosti. To může zahrnovat zavedení univerzálního základního příjmu nebo jiných systémů sociální podpory. Plně automatizovaná společnost by vyžadovala vyspělé technologie, které by byly schopny plnit veškeré lidské úkoly. To zahrnuje nejen fyzickou práci, ale i tvůrčí a analytické úkoly. Otázka, jak by bylo bohatství a zdroje spravedlivě rozděleny, je klíčová.

Pokud by lidé nemuseli pracovat, jak by byla řešena nerovnost a jak by se zajistilo, aby všichni měli přístup k základním potřebám? Práce může pro mnoho lidí představovat nejen zdroj příjmů, ale i smysluplnou aktivitu a společenské začlenění. Bez práce by bylo třeba najít jiné způsoby, jak lidem umožnit plnit smysluplné role ve společnosti. Plně automatizovaná společnost by vyžadovala nový přístup k vzdělávání a přípravě lidí na nové role a dovednosti, které by byly relevantní v tomto novém prostředí. 

Celkově lze říci, že myšlenka plně automatizované společnosti je komplexní a vyžaduje pečlivé zvažování všech aspektů. Je důležité brát v úvahu ekonomické, sociální a etické důsledky takových změn a hledat vyvážený přístup, který by zajistil blahobyt a stabilitu pro všechny členy společnosti. Následkem takové společnosti bude změna lidských priorit, místo toužení po bohatství zde bude toužení po seberealizaci.

Ano, plně automatizovaná společnost by mohla mít hluboký vliv na to, jaké hodnoty a priority lidé mají. Když by základní materiální potřeby byly zajištěny a lidé by nemuseli bojovat jen o základní přežití, měli by více času a volnosti zaměřit se na aspekty, jako je osobní rozvoj, kreativita a seberealizace. Několik možných důsledků. Lidé by měli více času pro sebepoznání a rozvoj svých schopností. To by mohlo vést k zvýšenému zájmu o vzdělávání, uměleckou tvorbu, sport, vědecký výzkum a další aktivity, které jsou základem osobního naplnění. 

Snižující se důraz na rutinní práci by mohl podpořit větší inovativnost a kreativitu. Lidé by mohli hledat nové způsoby, jak vytvářet hodnotu a řešit společenské problémy. S více volným časem by se lidé mohli angažovat ve společenských a charitativních aktivitách. Byli by schopni věnovat více pozornosti komunitním projektům a společenským otázkám. 

Lidé by mohli mít více času na vytváření a udržování vztahů s rodinou a přáteli, což by mohlo pozitivně ovlivnit sociální pouta. Absence tlaku na získání dostatečného příjmu by mohla snížit množství stresu spojeného s finanční nejistotou. Je však důležité mít na paměti, že tato vizí zahrnuje určité předpoklady a nemusí být všemocným řešením. Existují různé aspekty lidské psychologie, společenské dynamiky a kulturních rozdílů, které by mohly ovlivnit, jak by se tato změna promítla do reálného života.