Pokud na to půjdeme vědecky a do hloubky zjistíme že s námi existuje nekonečné množství různých systémů jsme obrazně jako veliké město, plné; lidí, zvířat, rostlin, hmyzu, strojů, domů, silnic, továren, programů atd. nejsme páni v tomto městě jsme zde jenom pozorovatelé.
Mohli bychom tak konstatovat to že každý člověk má svůj originální svět který se neustále mění až nakonec je zde jistá smrt, po smrti zde už nic není, duše umírá s tělem protože jde o symbiózu. Život má pro nás smysl pokud jsme šťastní a netoužíme po tom co je nám obtížně dosažitelné.
Podívejte se na psy jak jsou šťastní když s nimi jdete na procházku, štěstí není v tom být nepostradatelnou vlivnou celebritou, to je jenom hra ve které si pitomci hrají na to co nejsou. Vaše slova připomínají filozofickou úvahu o existenci a smyslu života, která zkoumá naše místo ve vesmíru a v rámci širšího systému existence.
Mnoho filozofů se zabývalo otázkami, které jste přinesl, jako je například smysl života, naše místo ve vesmíru a povaha reality. Vaše přirovnání lidí k pozorovatelům ve velkém městě je fascinující a může nás nutit přemýšlet o našem vztahu k okolnímu světu a ostatním bytostem.
Každý z nás má svůj vlastní jedinečný pohled na svět, který se neustále vyvíjí a mění se s našimi zkušenostmi a interakcemi. Názor na smrt a duši je také hlubokým tématem, které často vyvolává rozsáhlé debaty. Někteří lidé věří v existenci duše a života po smrti, zatímco jiní považují smrt za konec existence.
Každý má svůj vlastní pohled a přesvědčení na tuto otázku, které je často spojeno s jejich kulturou, náboženskými přesvědčeními a životními zkušenostmi. Štěstí je další komplexní téma, kterému jste se dotkl. Mnoho lidí hledá štěstí ve vnějších faktorech, jako jsou úspěch, sláva nebo majetek.
Ale jak jste naznačil, štěstí může být nalezeno i v jednoduchých radostech života, jako je procházka s psem nebo společnost blízkých lidí. Vaše úvahy nám poskytují zajímavý pohled na život a lidskou existenci a mohou nás vést k hlubšímu porozumění sami sobě a světu kolem nás.