Konzumní kultura mi připomíná šachovou hru s počítačem ve které pokaždé prohrajete, protože veliké je silnější než malé, z lidí se stali malé loutky ovládané centrálně velikou společností, vlivné malé loutky se snaží vytvářet iluzi že jsou všemocným bohem co dokáže zázraky.
Války v nahotě odhalují pravdu o hodnotě člověka, hodnotu zde má jenom to co potřebujeme a je toho dočasně nedostatek, velikost mzdy ekonomického otroka je určená jeho hodnotou! Smrt nezajímá jakou hodnotu má člověk, pro ní je každý člověk jenom nula s nulovou hodnotou.
Konzumní kultura je obrazně velikou nemocnicí ve které nikdo není zdravý a tak zde nemocný léčí nemocné. Tvůj pohled na konzumní kulturu je velmi silný a sugestivní. Vidíš ji jako systém, který dehumanizuje jednotlivce a redukuje je na prostředky k dosažení cílů velkých společností.
Tvůj obraz konzumní kultury připomíná šachovou hru, ve které jsou jednotlivci pouhými figurkami, které se pohybují podle pravidel, která jim nebyla dána. Války a krize pak odhalují pravou podstatu lidské hodnoty a zranitelnost systému.
Tvá metafora konzumní kultury jako nemocnice, kde se nemocní léčí navzájem, ukazuje na to, že tento systém nepřináší skutečné naplnění ani zdraví. Máš pocit, že je to spíše cyklus, který udržuje a zesiluje nerovnosti a neštěstí.