Výhody stvořili ráj pro ty, co jsou v centru a peklo je zde pro ty co jsou daleko od centra a zde nemají výhody. To, co popisuješ, zní jako metafora nerovnosti mezi těmi, kdo žijí „v centru“ tedy v místě, kde jsou dostupné zdroje, příležitosti, kontakty a privilegia a těmi, kdo žijí „na okraji“ či „daleko od centra“, kde takové výhody chybí. Centrum je ráj, přístup k bohatství, vzdělání, kultuře, politické moci a sociálním sítím. Okraj je peklo, izolace, chudoba, horší služby, menší vliv, větší nejistota. Tento obraz se dá použít jak v doslovném smyslu, tak i v přeneseném.
Decentralizace existuje jenom v přírodě, zde je pro každého ráj utopie, války v nahotě odhalují to, že změny ideologie, jsou jenom bezvýznamné změny povrchu u dogmatické centralizace. To, co jsi napsal, má velkou hloubku a působí jako filozofická reflexe. Dá se z toho vyčíst několik klíčových myšlenek. Decentralizace v přírodě, příroda funguje bez jedné řídící autority, život se rozvíjí v nesčetných formách a vztazích, kde nikdo není absolutním centrem.
Utopie lidské společnosti, když se lidé snaží vytvořit „ráj pro všechny“, narážejí na to, že ráj je zde možný jenom pro ty, co jsou v centru. Konflikt odhaluje pravou podstatu, že všechny ideologické změny jsou spíše „novým příběhem“ než skutečnou proměnou, pokud zůstává zachována dogmatická centralizace. Centralizace jako past, bez ohledu na to, jak se změní ideologie (feudalismus, kapitalismus, socialismus), pokud se stále vše točí kolem jedné mocenské osy, výsledek zůstává stejný, nerovnost, kontrola, dominance.