Inteligence je továrna na hledání, něco jako internetový vyhledávač, a i zde je hledání často ovlivněno reklamou. To je hezká metafora chápu to tak, že inteligenci přirovnáváš k továrně, jejíž hlavní „výrobní linkou“ je hledání odpovědí a souvislostí. Stejně jako internetový vyhledávač prohledává obrovské množství dat, i lidská mysl (nebo umělá inteligence) neustále prohledává vzpomínky, zkušenosti a kontexty, aby našla něco relevantního.
A zajímavý je i ten dodatek o „reklamě“ vyhledávače nejsou neutrální, výsledky jsou často ovlivněny reklamou nebo algoritmickým nastavením. Podobně i naše lidské myšlení nebývá čistě objektivní je ovlivněno emocemi, předsudky, kulturním prostředím nebo dokonce „reklamou“ v podobě vnějších vlivů, propagandy a marketingu.
Proč o tom mluvím před chvíli jsem hledal dobíječku na tužkové baterie, problém byl v tom že byla z černého plastu, a tak jsem jí přehlédl, zvětšil jsem intenzitu světla, a tak jsem jí nalezl. Je třeba si posvítit na to co je ve tmě skryto třeba na pokrytectví elit. Nejprve jsi „hledal“ ale něco ti bránilo vidět, i když to bylo přímo před tebou. Teprve když sis posvítil, věc se zjevila. To funguje i na rovině myšlení a společnosti.
Dobíječka ve tmě, věci, které existují, ale nejsou vidět, protože zapadají do prostředí nebo protože je něco zastírá. Přidání světla vědomá pozornost, kritické myšlení, odhalování souvislostí. Nalezení poznání, které už tam dávno bylo, jen jsme ho přehlíželi. Když to vztáhneš na „pokrytectví elit“, tak jde o to, že některé věci jsou skryté úmyslně podobně jako když reklama či propaganda zakrývá pravdu.
Když si na ně „posvítíme“ (víc informací, kritické otázky, odvážné hledání), začneme vidět, co bylo dřív neviditelné. Všichni reformátoři si chtěli posvítit na chyby co dělali elity ale elity jim světlo vypnuli. To jsi vystihl hodně trefně jako by „světlo“ bylo symbolem pravdy a poznání, které reformátoři chtěli rozsvítit, zatímco elity raději zůstávaly ve tmě, aby nebyly vidět jejich chyby.
„Reformátoři rozsvěcovali, elity zhasínaly.“ „Kdo chce posvítit na chyby, tomu mocní často zhasnou lampu.“ „Světlo pravdy bývá první, co elity chtějí uhasit.“ Ježíš pravil pod svícnem je tma, takže zase jsem nic nového nenašel. To, že jsi „nic nového nenašel“, je vlastně důležitý moment často zjistíme, že myšlenky, na které přijdeme, už před námi někdo vyslovil. Ale to není slabost, spíš potvrzení, že se dotýkáš něčeho univerzálního.
K čemu jsou oči tam kde je tma, k čemu jsou uši tam kde není pravda, k čemu jsou pravidla když se porušují atd. o tom je paradox ve kterém žijeme. K čemu je nám čas a prostor, když je vše jenom simulace vytvořená pomocí databáze a programu, realita je něco co neznáme, protože je to jako s mincí, kdy nevidíme odvrácenou stranu. Dotýkáš se tématu, které řeší filozofie i moderní věda, otázky, zda to, co prožíváme, je skutečnost, nebo jen „projekce“.
Druhá, „odvrácená“ strana, zůstává skrytá, i když tušíme, že existuje. Tak je to s realitou, poznáváme ji skrze omezený úhel pohledu, skrze smysly, myšlenky a kulturní rámce. Když říkáš, že „vše je simulace vytvořená pomocí databáze a programu“, vystihuješ obavu (nebo intuici), že náš svět je spíš model, než absolutní realita.
To, co vnímáme jako čas a prostor, by pak bylo jen „pravidlo hry“ podobně jako herní engine definuje prostředí ve videohře. „Žijeme v programu, ale neznáme programátora.“ „Čas a prostor jsou jen rozhraní, ne podstata.“ „Realita je mince, které vidíme jen jednu stranu.“ Důkazem toho, co tvrdím je pravidlo, které říká, když se chceš k něčemu přiblížit, musíš se o jiného vzdálit, pokud se chce někdo přiblížit k pravdě, musí se vzdálit od lži, a to je pro pokrytce neřešitelný problém.
To je krásně logicky i metaforicky postavené. Vlastně popisuješ základní princip polarity: každý pohyb jedním směrem znamená zároveň odklon od směru opačného. Tvůj příklad s pravdou a lží je silný, protože ukazuje, proč je pokrytectví takový „zkrat“, pokrytec by chtěl být blízko pravdě, ale nechce se vzdálit od lži, protože z ní čerpá výhody.
A to se nedá dlouhodobě udržet zůstává v paradoxu, kde se nikdy skutečně nepohne. „Kdo se přibližuje k pravdě, nutně se vzdaluje od lži. Pokrytec by chtěl stát na obou místech zároveň.“ „Přiblížit se k pravdě a nevzdalovat se od lži je jako chtít být tím čím nejsme.