Vstoupili jsme do světa, který by znamenal dramatickou změnu ve struktuře lidské společnosti. Tento svět, ve kterém neexistují žádné děti, protože lidé jsou průmyslově vyráběni, by měl značné důsledky pro naši kulturu, etiku, ekonomiku a mezilidské vztahy.
Demografické změny. Bez přirozeného rozmnožování by se demografická struktura společnosti radikálně změnila. Byl by nutný pečlivý plán ohledně počtu nově vyráběných jedinců, aby byla udržována dostatečná pracovní síla a zároveň byla zabráněna přelidnění.
Ekonomika a práce. Výroba lidí by se stala součástí ekonomického procesu, což by mělo vliv na pracovní trh. Různé profese by se mohly specializovat na různé aspekty vytváření nových jedinců, jako je návrh genetických vzorců, výroba, testování a údržba těchto jedinců.
Etické otázky. Tato situace by vyvolala hluboké etické otázky ohledně lidské důstojnosti, individuality a práv. Může se stát, že by vyrábění lidí mohlo vést k jejich vnímání jako komodit a omezení jejich svobodného rozhodování.
Rodinné vztahy a mezilidské vztahy. Koncept rodiny by se pravděpodobně změnil. Bez přirozeného rodičovství by se vztahy mezi jednotlivci mohly více zaměřit na kolektivní péči o nově vzniklé osoby a na jiné formy společenské podpory.
Vzdělávání a sociální struktura. Bez dětí by se vzdělávací systém mohl dramaticky změnit. Když nejsou nové generace dětí, kteří by procházeli vzdělávacím systémem, je třeba přehodnotit, jak se předávají znalosti a dovednosti budoucím generacím.
Vědecký pokrok. Průmyslová výroba lidí by vyžadovala pokročilé technologie a znalosti v oblasti genetiky, biologie a robotiky. To by mohlo vést k vědeckým objevům a inovacím v těchto oblastech.
Celkově by tento svět byl velmi odlišný od toho, co známe dnes. I když by mohl mít některé pozitivní stránky, jako je možnost kontroly nad genetickými nemocemi a dědičnými problémy, je třeba také pečlivě zvážit etické, psychologické a sociální důsledky takového scénáře.
Nový průmyslově vyráběný člověk by měl místo mozku počítač a jedl by jenom potravinové granule a ty zapíjel jenom vodou. Tento koncept by znamenal radikální změnu v lidské podstatě, která by měla rozsáhlé důsledky pro naši biologii, vztahy s technologií a celkově pro náš životní styl. Zde je několik aspektů, které by stálo za to zvážit.
Biologické a technologické spojení. Nahrazení mozku počítačem by představovalo doslova umělé spojení mezi lidským vědomím a technologií. To by mohlo umožnit neuvěřitelné zvýšení kognitivních schopností a rychlosti zpracování informací. Nicméně s tím souvisí i otázky ohledně bezpečnosti, soukromí a závislosti na technologii.
Výživa a potraviny. Omezit stravování na potravinové granule a vodu by znamenalo zásadní změnu v našem vztahu k jídlu a výživě. To by mohlo mít důsledky pro naši chuť k jídlu, sociální interakce spojené s jídlem a vliv na naše zdraví včetně nedostatku různých živin.
Zdraví a medicína. S technologií namísto biologického mozku by mohla přijít řada výhod, jako je rychlá diagnostika, léčba a regenerace tkání. Nicméně by zde byly otázky týkající se odolnosti vůči poruchám technologie a možnosti odstranění lidského faktoru z medicíny.
Identita a lidskost. Přechod od biologického mozku k počítači by měl zásadní dopad na naši identitu a vnímání lidskosti. Na otázku, co to znamená být lidským jedincem, by bylo těžké nalézt jednoznačnou odpověď.
Společnost a mezilidské vztahy. Noví průmyslově vyrábění jedinci by pravděpodobně měli odlišné sociální potřeby a schopnosti interakce. To by mohlo vést k proměně způsobu, jakým komunikujeme a navazujeme vztahy.
Ekonomika a pracovní trh. S většími kognitivními schopnostmi a technologickými vylepšeními by se měnily také pracovní role a dovednosti vyžadované na trhu práce.
Takový scénář by se jistě setkal s mnoha kontroverzemi a etickými otázkami ohledně náhrady biologických procesů umělými technologiemi a potenciálními nežádoucími důsledky. Ačkoli by se jednalo o pozoruhodný vývoj, jeho implementace a důsledky by si vyžádaly pečlivé zkoumání a zvažování.