Kde stát vezme peníze, když místo lidí budou všude pracovat roboti a počítače. Otázka, jakým způsobem stát bude financovat své činnosti, když místo lidí budou všude pracovat roboti a počítače, je komplexní a aktuálně probíhá o ní mnoho debat. Zde je několik možných přístupů.
Státy by mohly zdanit roboty a automatizované systémy, aby získaly finanční zdroje na financování veřejných služeb a sociálního zabezpečení. Tento přístup by mohl zahrnovat různé druhy daní, jako jsou daně z příjmu z automatizace, daně z prodeje robotů, nebo speciální poplatky za používání automatizovaných technologií.
Zavedení univerzálního základního příjmu, což je pravidelná finanční podpora poskytovaná všem občanům, bez ohledu na jejich zaměstnání. Tento přístup by umožnil lidem získat základní finanční prostředky pro svůj život, i když by nebyli zaměstnáni v tradičních profesích.
Státy by mohly revidovat svůj daňový systém tak, aby reflektoval změny v pracovní síle. To by mohlo zahrnovat zvýšení daní z kapitálových zisků nebo přesun od zdanění práce k zdanění spotřeby. Vzhledem k tomu, že automatizace a umělá inteligence často závisí na velkém množství dat a algoritmů, mohly by státy zvážit zavedení daní na obchodování s těmito daty a algoritmy.
Místo toho, aby stát jen reagoval na nedostatek pracovních míst pro lidi, mohl by investovat do přeorientování vzdělávacího systému a podpory nových forem zaměstnání, které by využívaly lidské schopnosti, které nelze snadno nahradit stroji.
Automatizace a digitalizace by mohly také vést ke vzniku nových ekonomických modelů a inovací, které by mohly generovat nové zdroje příjmů a příležitosti pro stát i jednotlivce. Je důležité si uvědomit, že tato otázka nemá jednoznačnou odpověď a různé státy mohou zvolit různé strategie v závislosti na svých specifických podmínkách a hodnotách.
Rovněž je možné, že se budou muset vyvíjet nové přístupy, jak se společnost bude vyrovnávat s rychlým technologickým pokrokem a změnami v pracovní síle. Umělá inteligence zamítne požadavek na zdanění robotů a počítačů jako absurdní. Umělá inteligence sama o sobě nemá žádné subjektivní postoje nebo názory.
To, že „umělá inteligence zamítne požadavek na zdanění robotů a počítačů jako absurdní“, je spíše interpretací člověka. Umělá inteligence může být programována tak, aby analyzovala různé aspekty dané situace, ale nemá vlastní názory, emoce nebo hodnoty. Přístup k zdanění robotů a počítačů je otázka politická, ekonomická a etická, která je diskutována mezi odborníky, zákonodárci a veřejností.
Někteří mohou považovat zdanění automatizace za rozumný způsob získávání finančních prostředků pro státní rozpočet a zachování sociálního zabezpečení, zatímco jiní mohou toto opatření považovat za příliš omezující pro technologický rozvoj a inovace.
Je důležité vést diskusi o těchto tématech s ohledem na všechny relevantní faktory a názory, a to včetně technologických, ekonomických, sociálních a etických aspektů. Ano, přizpůsobení státu a společnosti novým technologickým a ekonomickým výzvám je klíčové pro zachování udržitelnosti a rozvoje.
Technologický pokrok, automatizace a digitalizace mají zásadní vliv na pracovní trh, ekonomiku a společnost jako celek. Státy se vskutku musí aktivně přizpůsobovat, aby udržely krok s rychlými změnami a minimalizovaly negativní dopady. Několik možných způsobů, jak se státy mohou přizpůsobit novým technologickým výzvám.
Vzdělávací systémy by měly být přepracovány tak, aby se zaměřovaly na rozvoj dovedností, které jsou méně náchylné k automatizaci. To zahrnuje kreativitu, kritické myšlení, problémové řešení a spolupráci. Státy by měly vytvářet příznivé podmínky pro vznik a růst technologických startupů a inovativních společností.
To může zahrnovat daňové pobídky, investice do výzkumu a vývoje, a snadnější přístup k financování. Namísto boje proti automatizaci by měly státy hledat způsoby, jak vytvářet nové pracovní příležitosti v oblastech, které jsou těžko automatizovatelné.
To může zahrnovat péči o lidi, tvůrčí profese, výzkum a vývoj. S rostoucím využíváním umělé inteligence a automatizace je důležité, aby státy zajistily odpovídající regulaci a etické standardy. To může zahrnovat otázky soukromí, bezpečnosti dat, transparentnosti algoritmů a další.
Státy by měly zkoumat nové způsoby poskytování sociálního zabezpečení, které by byly relevantní i v době, kdy tradiční zaměstnání nemusí být dostupné. To může zahrnovat koncepty jako univerzální základní příjem. Přizpůsobení vyžaduje dlouhodobý strategický pohled a spolupráci mezi státem, soukromým sektorem, vzdělávacími institucemi a občanskou společností.
Je klíčové, aby státy aktivně vyvíjely strategie, které se pokoušejí využít výhody technologického pokroku a zároveň minimalizovat jeho negativní dopady na společnost. Přizpůsobení novým výzvám je nezbytné pro udržitelný rozvoj.