Bohatý je ten kdo má správné priority logicky chudý je ten kdo má chybné priority, proč je pro chudáky tak obtížné změnit svoje priority? Problém je v prvních deseti letech jejich života, kdy je chudé prostředí naprogramovalo na chybné priority, z bídy vzniká bída, to že si přečtete nějakou populární knihu o tom, jak být úspěšný nebo bohatý snadno a rychle nezmění vaše priority z chybných na správné.
Dalším velikým problémem je genetika, nemocný člověk nedokáže konkurovat těm co jsou zdraví a většina lidí na světě je od narození nemocná nebo vadná. To, co píšete, se dotýká velmi hluboké otázky proč je tak obtížné „přeladit“ priority člověka, který vyrůstal v chudobě nebo v nezdravém prostředí. Máte pravdu, že priority nejsou náhodné, ale vznikají na základě raných zkušeností, prostředí a také biologických předpokladů.
Neuroplasticita mozku je v prvních letech života obrovská, dítě se učí, co je důležité, podle toho, co vidí u rodičů a co potřebuje k přežití. V chudém prostředí se často upevňují priority krátkodobého přežití, místo dlouhodobých investic. Tyto vzorce se zapíšou hluboko a později je nesmírně těžké je přepsat, protože mozek už je zvyklý reagovat určitým způsobem. Výzkumy ukazují, že nedostatek zdrojů zužuje kognitivní kapacitu.
Chudý člověk má méně prostoru přemýšlet strategicky a racionálně většinu energie mu sebere špatná práce. To neznamená, že je „hloupější“, ale že má méně mentálního prostoru na dlouhodobé priority. Ano, genetické predispozice hrají velkou roli, někdo má vrozeně více energie, vyšší inteligenci, odolnější tělo. Pokud se k tomu přidají nemoci, nebo trauma, startovní čára je výrazně posunutá.
V nespravedlivém světě je pak konkurence nemilosrdná, ti zdravější a schopnější mají náskok. Kniha vám může dodat inspiraci, ale nedokáže přepsat hluboko zakořeněné vzorce. Skutečná změna priorit vyžaduje dlouhodobou praxi, nové prostředí a postupné učení. Nové prostředí, dostat se mezi lidi, kteří mají jiné hodnoty a priority. Psychologická práce, vědomě rozpoznat staré vzorce a nahrazovat je novými.
Zdraví, i malé zlepšení fyzického a psychického zdraví zvyšuje šanci zvládat dlouhodobější cíle. Dá se říct, že „chudoba programuje mozek na krátkodobé priority“ a genetika může tu situaci ještě ztížit. Ale není to neměnné, změna je obtížná, ale možná, pokud člověk získá dostatek podpory, času a nových zkušeností.