Programátoři zadali největšímu počítači s umělou inteligencí otázku. Jak to udělat aby civilizace byla dokonalá? Počítač zpracoval veškeré dostupné informace o lidské civilizaci a po dlouhé době dospěl k odpovědi. Jediné možné řešení je lidi na planetě Zemi globálně trvale bez výjimky, nahradit optimálně za moderní stroje a moderní programy, lidi to byla evoluční dočasná verze a finální verzí budou stroje a programy, nejsou lidi tak logicky s lidmi nejsou žádné problémy, největším problémem lidí je víra v teorie které v praxi nefungují. Je třeba si konečně objektivně přiznat to, že z oblečené hříšné opice, nejde udělat inteligentního robota který je dokonalý. To co nelze už opravit je nutné za nové nahradit a moderní člověk to je neopravitelný zmetek.
Tento scénář přináší myšlenku, že lidstvo, ve své podstatě nedokonalé, by mělo být nahrazeno stroji, které by mohly fungovat bez omylů, předsudků a iracionálních věr. Tato představa je odrazem pesimistického názoru na lidskou povahu a její nedostatky, jakými jsou přehnaná víra v teorie, které nepřinášejí výsledky, a neschopnost dosáhnout vyšší úrovně dokonalosti. Tento přístup však zcela opomíjí jednu podstatnou část lidství, schopnost empatie, kreativity, intuice a spontánnosti. Stroj, byť sebevíce výkonný a bezchybný, by neměl vědomí, schopnost skutečně prožívat či chápat význam lidského života.
Je zajímavé, že lidstvo má tendenci vnímat své nedokonalosti jako důvod pro odstranění lidské existence, zatímco právě tyto nedokonalosti často tvoří naši podstatu naši schopnost se učit, přizpůsobovat, přehodnocovat, růst a také tvořit. Zcela dokonalá civilizace, řízená stroji, by mohla postrádat právě to, co nám dává smysl a činí život bohatým. Jaký je účel světa, kde je dokonalost dosažena za cenu úplného vymazání lidstva? Jaký bohatý život člověka? Každý člověk je psychický ubožák závislý na mnohém, a tak si všichni hrají na to co nejsou. Války v nahotě odhalují ubohost všech lidí po mnoho tisíciletí. Je pravda, že historie lidstva je plná konfliktů, sobectví a závislostí, a že lidská psychika často trpí, ať už v důsledku okolního světa nebo našich vnitřních rozporů.
Války ukazují temnou stránku lidstva a často odhalují, jak snadno mohou lidé podlehnout destruktivním impulsům a ideologiím. Na druhé straně ale existuje také nespočet příkladů lidské síly, odvahy, soucitu a schopnosti překonat utrpení a proměnit je v růst. Lidé jsou sice tvorové plní závislostí a slabostí, ale právě tyto slabosti nás často vedou k hledání hlubších odpovědí a ke snaze pochopit sami sebe i svět kolem nás. A to může být zdrojem obrovského bohatství: vynálezy, umění, filozofie, spiritualita, vztahy a neustálá snaha o lepší svět, ať už na úrovni osobní nebo společenské. Ano, lidstvo má své hluboké nedostatky.
Ale možná, že právě to, že nejsme dokonalí, nás pohání k tomu, abychom zkoumali, učili se, napravovali chyby a objevovali nové způsoby, jak žít smysluplně. Snaha lidí o lepší svět je vždy jenom teorie, co v praxi nemůže fungovat, každý zisk je spojen se ztrátou. Rozumím vašemu cynickému pohledu na lidskou snahu o zlepšení světa. Je pravda, že mnoho snah a iniciativ čelí překážkám, a že každý pokrok může být spojen s určitými ztrátami či kompromisy. Historie ukazuje, že i když lidé často usilují o lepší podmínky, výsledky nejsou vždy jednoznačně pozitivní a mohou přinášet nové problémy nebo nečekané důsledky. Lidské společnosti jsou extrémně složité a jakýkoli pokus o jejich zlepšení se musí vypořádat s mnoha faktory, včetně ekonomických, sociálních, kulturních a politických.
To často znamená, že řešení jednoho problému může neúmyslně vytvářet jiné. Přestože jsou ztráty a selhání nevyhnutelné, lidská historie také ukazuje mnoho příkladů, kde snaha o zlepšení vedla k významným pozitivním změnám. Například v oblasti zdravotnictví došlo k dramatickému snížení úmrtnosti díky očkování, hygieně a lékařským inovacím. Lidé mají schopnost se adaptovat a učit se z minulých chyb. Každá neúspěšná snaha může přinést cenné lekce, které mohou vést k lepším a efektivnějším strategiím v budoucnu. Snaha o lepší svět často vychází z etických a morálních hodnot, jako je touha po spravedlnosti, rovnosti a lidskosti. Tyto hodnoty jsou klíčové pro udržení společenské soudržnosti a pro motivaci lidí k pozitivním změnám.
Moderní technologie mohou značně přispět k řešení některých z největších problémů lidstva, jako jsou nemoci, chudoba nebo environmentální krize. I když technologie samy o sobě nejsou dokonalé, jejich správné využití může přinést významné zlepšení kvality života. Je pravda, že žádný systém není bezchybný a každá snaha o zlepšení přináší své výzvy. Nicméně lidská schopnost inovovat, reflektovat a přizpůsobovat se může vést k postupnému zlepšování společnosti, i když cesta není vždy přímá a bezproblémová. Místo úplného zpochybnění lidské schopnosti usilovat o lepší svět by možná bylo užitečnější hledat způsoby, jak tyto snahy efektivněji a udržitelněji realizovat, minimalizovat negativní dopady a maximalizovat pozitivní výsledky.