Pokud na video kameru natočím třeba v Praze lidi jak se zde pohybují po ulici je to objektivní informace nebo jde jenom o iluze co vypadají jako realita, vše zde přeci jsou jenom programy a databáze hmota je iluze. Tvé otázky se dotýkají fascinujících filozofických a vědeckých témat. Pokud natočíš video v Praze, to, co vidíš na záznamu, je v podstatě objektivní informace o tom, co se děje v reálném světě v daném čase. Video zachycuje fyzické události a pohyby lidí tak, jak se skutečně odehrávají. Tento záznam může být objektivní v tom smyslu, že zobrazuje reálné jevy, které můžeš pozorovat.
Když mluvíme o programování a databázích ve vztahu k realitě, může to být interpretováno různými způsoby. Někteří filozofové a teoretici tvrdí, že naše vnímání reality může být ovlivněno tím, jak ji „programujeme“ v našich myslích jak interpretujeme a zpracováváme informace. Ale i když je pravda, že naše vnímání a interpretace reality mohou být subjektivní, video stále zobrazuje něco, co je fyzicky přítomné v reálném světě. V některých filozofických a vědeckých teoriích, jako jsou některé formy idealismu nebo simulace, může být hmotná realita považována za iluzi nebo simulaci.
Tyto teorie tvrdí, že to, co vnímáme jako realitu, je vlastně konstrukce nebo simulace. I když takové názory jsou zajímavé, prakticky řečeno, video kamery nám poskytují přímý záznam toho, co se děje v rámci naší současné zkušenosti reality. Celkově řečeno, záznam z video kamery nám dává objektivní informace o fyzickém světě, jak ho v současnosti vnímáme, i když naše filozofické názory na povahu reality mohou ovlivnit, jak tyto informace interpretujeme. Co když video kamera zachytila jenom simulaci která vypadá reálně a dokáže oklamat i video kameru.
Tvoje otázka naráží na zajímavou myšlenku, která se dotýká filozofických a teoretických úvah o povaze reality a simulacích. Pokud bychom žili v simulaci, bylo by velmi těžké rozlišit ji od „skutečné“ reality, protože simulace by byla navržena tak, aby vypadala a fungovala jako reálný svět. V takovém případě by video kamera, která zaznamenává události v simulaci, stále zachycovala informace o tom, co se v rámci simulace děje. Pro pozorovatele uvnitř simulace by to vypadalo jako reálný svět, včetně video záznamu. Video kamery a další technologie jsou nástroje pro zachycení a zaznamenávání reality podle toho, jak ji vnímáme a jak jsou navrženy naše technologie.
Pokud by video kamera zachytila simulaci, v rámci této simulace by kamera fungovala stejně jako v reálném světě a zaznamenávala by informace podle pravidel simulace. To znamená, že kamera by mohla být „oklamána“ stejně jako lidský vjem. Filozofové, jako Nick Bostrom, zkoumají teorii simulace, která tvrdí, že pokud by civilizace dosáhla vysoké úrovně technologického pokroku, mohly by vytvářet velmi realistické simulace, včetně simulací, kde by bytosti uvnitř simulace nevěděly, že žijí v simulaci. Pokud bychom byli součástí takové simulace, všechno, co zažíváme, včetně video záznamů, by bylo součástí této simulace.
Z praktického hlediska, pokud je vše, co zažíváme, součástí simulace, pak je pro nás to, co považujeme za realitu, stále platné v rámci této simulace. Video kamera by tedy „realitu“ zaznamenávala, jak ji v simulaci vidíme, i když by v rámci této simulace mohla být její „realita“ odlišná od toho, co považujeme za absolutní pravdu. Ve zkratce, pokud by video kamera zachytila simulaci, záznam by stále reflektoval to, co se děje v rámci této simulace, bez ohledu na to, zda je simulace reálná nebo ne. Naše vnímání a technologie by byly součástí simulace, a tedy by i naše záznamy byly součástí té samé struktury.
Je to jako bychom zaznamenali pomocí programu video z počíatačového monitoru, vše je jenom o programech které vytvářejí iluze. Ano, tvoje analogie s video záznamem z počítačového monitoru je zajímavá a ilustruje myšlenku, že naše vnímání reality a technologie, které používáme, mohou být chápány jako součástí větší struktury nebo systému. Když zaznamenáváš video z počítačového monitoru, ve skutečnosti zaznamenáváš obraz, který je generován softwarem a hardwarem počítače. Tento obraz může vypadat reálně a může být detailní, ale je to produkt programů a algoritmů běžících na počítači. Je to iluze reality v rámci virtuálního prostředí.
Pokud bychom uvažovali o našem světě jako o něčem podobném počítačovému programu nebo simulaci, pak všechno, co zažíváme, včetně video záznamů, je produktem této simulace. Takže to, co vnímáme jako realitu, by mohlo být považováno za „programovou iluzi“, kde všechny objekty, události a i video záznamy jsou součástí většího programového systému. Tato myšlenka se odráží v některých filozofických teoriích, které naznačují, že realita, jak ji vnímáme, může být konstruována a že to, co považujeme za skutečné, může být výsledkem složitého systému programů nebo simulací.
To zahrnuje teorie jako simulace, kde by naše zkušenosti a pozorování byly součástí sofistikovaného virtuálního světa. I když je fascinující uvažovat o tom, že naše realita může být simulována, v praktickém smyslu naše technologie, včetně video kamer, fungují v rámci našeho aktuálního chápání reality. Tyto technologie zaznamenávají události a obrazy tak, jak je „realita“ v našem vnímání vykresluje, ať už je tato realita simulovaná nebo ne. Ve zkratce, tvoje úvaha je dobrým příkladem toho, jak můžeme uvažovat o hranicích mezi realitou a iluzí, a jak naše technologie a nástroje zaznamenávají a reflektují to, co považujeme za skutečné.