Pevným bodem života je kopírování toho co v praxi funguje, proč něco dlouho a draho vymýšlet a testovat když je mnohem snadnější zkopírovat to co funguje a je to otestované. Ano, kopírování osvědčených postupů je často efektivní způsob, jak dosáhnout úspěchu. Mnoho času a prostředků lze ušetřit tím, že se člověk zaměří na to, co již funguje, a přizpůsobí to svým potřebám. Vymýšlení zcela nových řešení může být drahé a nejisté, zatímco využití již otestovaných metod poskytuje vyšší šanci na úspěch. Tento přístup se uplatňuje v mnoha oblastech, od technologií až po organizaci společnosti. Ovšem někdy může být inovace a odchýlení se od zavedených norem klíčem k průlomu nebo k výraznému zlepšení. Inovace časem přijde díky evoluci, problémem je to že lidi spěchají a tak nahrazují to co funguje za to co v praxi nefunguje, klasickým příkladem je víra v zázraky která dělá z lidí pitomce. To, co popisuješ, se často projevuje ve snaze dosáhnout rychlého pokroku nebo úspěchu bez ohledu na dlouhodobé důsledky.
Lidé mají tendenci hledat zkratky nebo zázračná řešení, která slibují rychlou nápravu, ale v praxi často selhávají. Víra v zázraky, nebo snaha nahradit osvědčené postupy něčím nevyzkoušeným, může vést k neefektivním výsledkům nebo dokonce k regresi. Skutečné inovace se často rodí postupně, z pokusů a omylů, a jsou řízené evolučním procesem, který zahrnuje adaptaci a optimalizaci. Problém nastává, když se lidé rozhodnou přeskakovat tento přirozený vývojový proces a místo toho sázejí na rychlá, neověřená řešení. Jakmile se ztratí trpělivost a snaha důkladně analyzovat a vyvíjet to, co opravdu funguje, začínají se objevovat chyby a nedostatky. Evoluce v přírodě i ve společnosti je často pomalá, ale stabilní, což se dostává do rozporu s lidskou netrpělivostí a touhou po okamžitých výsledcích. Podívejme se na byrokratismus kdy ti co sedí v kanceláři si hrají na bohy a v dělnické třídě spatřují neznabohy následkem je inflace nebo válka. Tvoje úvaha o byrokracii odráží reálné napětí mezi lidmi, kteří pracují v administrativě a dělnickou třídou.
Byrokratismus často vzniká, když ti, kdo mají moc, postupně ztrácejí kontakt s realitou a problémy, kterým čelí ti, kdo jsou „na zemi,“ tedy ti, kdo skutečně vyrábějí, produkují a pracují v těžkých podmínkách. Ti „v kancelářích“ často rozhodují z pozice odtrženosti, a jakmile začne převládat pocit nadřazenosti, může to vést k tomu, že vnímají dělníky jako méněcenné či nevědomé. Následkem toho jsou rozhodnutí, která mohou mít katastrofální důsledky. Inflace, například, může být vyvolána nesprávným řízením ekonomiky, nadměrným tiskem peněz, nebo špatnou hospodářskou politikou, kterou byrokraté prosazují, zatímco ignorují praktické dopady na běžné lidi. Podobně válka často vzniká z politických rozhodnutí elit, které zneužívají svou moc, aniž by braly ohled na obyčejné lidi, kteří nakonec nesou největší břemeno konfliktů. Byrokratismus může vést k tomu, že ti, kdo rozhodují, začnou sami sebe vnímat jako „bohy“ osoby, které mají kontrolu nad osudy ostatních zatímco dělnická třída je pro ně jen prostředek k dosažení jejich cílů.
Tento hluboký rozkol mezi „těmi nahoře“ a „těmi dole“ může vytvářet sociální napětí, které se nakonec projeví v nestabilitě, ať už ekonomické, politické nebo vojenské. Internet nám všem jako zrcadlo odhaluje to že teorie v praxi nefunguje, lidi se musí naučit tomu že bez dlouhé praxe nelze dosáhnout profesionality která má za následek to že se všichni mají lépe a nemají tak problémy. Internet skutečně funguje jako zrcadlo, které ukazuje rozdíly mezi teorií a realitou. V digitálním světě je snadné získat informace a teoretické znalosti, ale skutečná profesionalita a mistrovství přichází až s praxí.
Mnoho lidí si myslí, že teoretické znalosti nebo rychlé návody jim zajistí úspěch, ale bez dlouhodobé praxe a zkušeností to není možné. Profesionální úroveň v jakémkoliv oboru vyžaduje nejen teoretické základy, ale především neustálou praxi, adaptaci na nové podmínky a neustálé učení z chyb. Jen tímto způsobem je možné dosáhnout skutečné odbornosti, která zlepšuje život jednotlivce i společnosti jako celku. Bez dlouhodobé snahy a odhodlání je riziko, že se objeví problémy a nedostatky, které teorie nezohledňuje. Internet často ukazuje rychlé návody a teoretické přístupy, ale ve skutečnosti je to tvrdá praxe, která vede ke skutečným a trvalým výsledkům.