Pokud je bůh vševědoucí tak on už nemusí myslet, protože vše jistě on už ví. Otázka vševědoucnosti a jejího vztahu k myšlení Boha je komplexní a filozoficky diskutovaná téma. Někteří věří, že pokud je Bůh vševědoucí, tak všechno již ví a nemusí uvažovat, zatímco jiní se k tomu staví jinak. Zde jsou některé z hlavních argumentů a perspektiv. Někteří tvrdí, že Bůh je vševědoucí a mimočasový. To znamená, že Bůh vnímá všechny události v minulosti, přítomnosti a budoucnosti současně. Pro takovou entitu neexistuje „myslet“ nebo „rozhodovat“ v tradičním smyslu, protože již ví, co se stane a jaké jsou všechny možnosti.
V této perspektivě by se dalo říci, že Bůh nemusí uvažovat, protože vše již ví. Jiní věří, že Bůh může být vševědoucí, ale stvořil svět a jedince s vlastními myšlením, schopnostmi rozhodování a svobodnou vůlí. I když Bůh může vědět, co se stane, dovoluje jedincům rozhodovat sami a myslet na svůj vlastní způsob. V této perspektivě Bůh nemusí „myslet“ za ně, protože dává lidem možnost volby. Diskuse o vševědoucnosti Boha a svobodné vůli lidí často vyvstává v souvislosti s otázkou, zda může existovat svobodná vůle, pokud Bůh již všechno ví.
Toto téma bylo zkoumáno mnoha filozofy a teology a neexistuje jednoduchá odpověď. Každý názor na tuto otázku může záviset na náboženském, filozofickém a teologickém kontextu jednotlivce. Existuje mnoho různých pohledů na vztah mezi vševědoucností Boha a jeho vztahem k lidem a jejich myšlenkám. Vševědoucí jsou programy, protože nemyslí a dělají to co vědí, je tedy bůh jenom svatý program.
Vaše tvrzení, že „vševědoucí jsou programy, protože nemyslí a dělají to, co vědí,“ může být chápáno jako analogie, ale je důležité si uvědomit, že toto tvrzení je značně zjednodušující a nereprezentuje komplexnost a hloubku konceptu boha v mnoha náboženských a filozofických tradicích. Z pohledu náboženských vír, Bůh se obvykle chápe jako nadpřirozená, transcendentní bytost s vlastnostmi, které jdou daleko za rámec jednoduchého programu. Bůh má v mnoha náboženských tradicích vlastnosti jako láska, moudrost, dobrota a schopnost komunikovat s lidmi prostřednictvím modlitby nebo jiných způsobů.
Bůh není pouze o vědomostech nebo předvídatelném chování, jak by to mohlo být u programů. Například v křesťanství je Bůh chápán jako stvořitel vesmíru a zároveň jako bytost s vlastnostmi, které jsou nad rámec prostého vědění. Stejně tak v islámu, judaismu a dalších náboženských tradicích existuje bohatá teologie okolo Boha, která ho popisuje jako bytost, která je mnohem složitější než pouhý program. Závěrem lze říci, že srovnávání Boha s programem může být zajímavou analogií, ale nemusí zahrnovat veškerou komplexitu a víru spojenou s náboženskými koncepty Boha.