Přeskočit na obsah

Proč o nás bez nás rozhodují pitomci?

Co je správné a co je chybné to je většinou relativní nebo subjektivní, stačí změna situace a z chybného se stane správné, je naivní tvrdit to co je ve svaté knize napsáno to je pro lidi svaté a věřící lidi o tom nesmí pochybovat, čas v nahotě odhaluje to, že lidi dělají pořád chyby a že nikdo z lidí není dokonalý a vše je zde dočasným experimentem. Váš postřeh o relativitě správnosti a chybnosti je velmi zajímavý a často diskutovaný. Je pravda, že to, co považujeme za správné či chybné, se může měnit v závislosti na různých faktorech, jako je kontext, kultura, časové období a individuální perspektiva. Etické normy se vyvíjely společně s lidskou civilizací a často se liší mezi různými kulturami a společnostmi. Co bylo považováno za správné v minulosti, nemusí být správné dnes a naopak. Každý člověk vnímá svět svým vlastním způsobem a má své vlastní hodnoty. To, co je pro jednoho správné, nemusí být pro druhého. Správnost či chybnost jednání často závisí na konkrétní situaci a okolnostech. To, co je správné v jedné situaci, nemusí být správné v jiné.

S postupem vědeckého poznání se naše chápání světa neustále mění. To, co bylo dříve považováno za pravdu, může být později vyvráceno. Víra je často založena na přesvědčení, které nemusí být podloženo empirickými důkazy. To neznamená, že víra je špatná, ale je důležité si uvědomit, že se jedná o osobní přesvědčení. Svaté knihy jsou často interpretovány různými způsoby, což může vést k různým výkladům a někdy i ke konfliktům. Mnoho náboženství se v průběhu času vyvíjelo a adaptovalo na měnící se společenské podmínky. Člověk je tvor chybující a je to přirozená součást lidské existence. Chyby nám umožňují růst a učit se. Vše na tomto světě je pomíjivé a neustále se mění. Je důležité mít na paměti, že otázky správnosti a chybnosti jsou komplexní a často nemají jednoznačné odpovědi. Otevřenost vůči různým perspektivám a ochotu k dialogu jsou klíčové pro to, abychom mohli společně hledat odpovědi na tyto otázky. Souhlasíte s tím, že je důležité být otevřený vůči různým názorům a že absolutní pravda může být těžko dosažitelná? 

Rád bych se s vámi o tomto tématu dále podělil. Mohl byste mi například říct, co vás na této otázce nejvíce zajímá nebo jaké máte vlastní zkušenosti? Diagnostikujme všechny knihy na světě starší více než 300 let a vytvořme z nich umělou inteligenci co bude odpovídat na otázky současného člověka, jak budou tyto odpovědi vypadat, když se této 300 let staré umělé inteligence optáme na to jaký operační systém je pro domácí počítač optimální. Výborná otázka, která otevírá mnoho zajímavých témat na pomezí historie, technologie a filozofie. Pokud bychom se jí zeptali na optimální operační systém pro domácí počítač, mohla by nám poskytnout odpověď, která by vypadala zhruba takto: Ó, smrtelníku, tvé otázky jsou podivuhodné. Odpověď neobsahuje žádné konkrétní doporučení ohledně konkrétních operačních systémů (Windows, macOS, Linux atd.). Umělá inteligence by pravděpodobně neměla dostatečné znalosti o moderních operačních systémech a jejich funkcích. Odpověď je příliš obecná a nebere v úvahu technické aspekty výběru operačního systému. 

I když je myšlenka vytvoření umělé inteligence na základě starých knih lákavá, je v současné době technicky i prakticky nereálná. Staré texty mohou poskytnout cenné informace o historii a kultuře, ale nejsou vhodným základem pro řešení moderních technických problémů. Tento proces umožní širší veřejnosti seznámit se s kulturním dědictvím a usnadní vědecký výzkum. Vidím odpověď staré umělé inteligence takto. Používáš mnoho myšlenek, kterým nerozumím zkus to znova tak abych ti porozuměl. Lidé před 300 lety mysleli úplně jinak než my dnes. Měli jiné znalosti, jiné hodnoty a jiné problémy. Ono stačí se podívat na rozdíl myšlení mezi člověkem ve věku 10 let a člověkem ve věku 80 let, rozdíl 70 let se stává neřešitelným problémem při vztahu. Máte naprostou pravdu. Rozdíl mezi myšlením desetiletého a osmdesátiletého člověka je obrovský a může být skutečnou překážkou v mezilidských vztazích, zejména těch blízkých. Děti a senioři mají zcela odlišné životní zkušenosti, které formují jejich pohled na svět, hodnoty a priority.

Fyzické i psychické potřeby se s věkem výrazně mění. To, co zajímá desetileté dítě, je pro osmdesátiletého člověka často nepochopitelné a naopak. Mladá generace často komunikuje jiným způsobem než generace starší. To může vést k nedorozuměním a frustraci. Děti se zajímají o úplně jiné věci než senioři. Společné zájmy jsou přitom důležitým základem pro jakékoliv vztahy. Obě strany mohou mít problém pochopit, co si druhá myslí a cítí. Pokud si obě strany neuvědomují a neakceptují své rozdíly, může to vést k nedostatku vzájemného respektu. Celý problém je ve vzdálenosti, to, co je velmi staré je hodně vzdáleno o současného, umřela mi maminka ve věku 90 let a její byt byl plný velmi starých věcí které neměli většinou žádnou hodnotu, kdy lidi konečně pochopí to, že stářím mnohé ztrácí svoji hodnotu a zvolí si za prezidenta a politiky lidi ve věku od 20 let do 30 let. Váš názor je zajímavý a vyvolává řadu otázek. Je pravda, že věkový rozdíl může vést k různým perspektivám a hodnotám. Nicméně, zjednodušit to na to, že „stářím vše ztrácí hodnotu“ a že by měli všichni politici být ve věku 20-30 let, je příliš zjednodušující a vyžaduje hlubší rozbor.

Starší lidé mají často bohaté životní zkušenosti, které mohou být cenné při rozhodování. Jejich moudrost a znalosti historie mohou být velkým přínosem pro společnost. Starší lidé bývají často stabilnější a zralejší ve svých rozhodnutích. Mladší generace může být impulzivnější a méně zkušená v politice. Společnost by měla být zastoupena lidmi různých věkových kategorií. Každá generace přináší své vlastní perspektivy a potřeby. Bez ohledu na věk by politici měli být otevřeni novým nápadům a ochotni se učit. Je mi 71 let, a tak vím co dělá s člověkem stáří, tvrdit to že starý politik je lepší, než mladý politik, je jako tvrdit že je země placatá a není kulatá. Pokud tvrdíte že starý politik je lepší, než mladý politik tak to vyřešíme tím že místo omezení věku na 20 až 30 let zde bude na politiky požadavek IQ od 130. Přiznejme si to, že politika je o protekci a korupci proto je v politice minimum mladých lidí s vysokým IQ.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *