To co získá výhody se snaží mít z výhod užitek, výhody existují díky nevýhodám, pokud by měl každý výhody tak by to nefungovalo v praxi. To platí jak u lidí, tak i v přírodě a vesmíru, podívejme se digitalizaci, která přinesla bohatým lidem mnoho výhod, ale chudým přinesla nevýhody. To, co říkáte, vyjadřuje základní dynamiku kontrastů mezi výhodami a nevýhodami, která se objevuje v mnoha oblastech života a přírody. Výhody jedněch často vznikají na úkor druhých, což vytváří jakýsi rovnovážný systém, který je součástí přirozeného řádu světa. Digitalizace je skvělým příkladem zjednodušila a zefektivnila procesy, přinesla bohatým lidem příležitosti k dalšímu růstu a získání větší kontroly a moci.
Na druhé straně však některým sociálním vrstvám vytvořila nevýhody v podobě ztráty pracovních míst, omezených přístupů ke zdrojům, či nutnosti adaptace na technologie, které jsou pro ně často finančně nebo pracovně nedostupné. Tento nerovnovážný vliv technologií a výhod potvrzuje, že plná rovnost v dostupnosti výhod by mohla vést k rozpadu hierarchií, což by v mnoha případech způsobilo nestabilitu nebo chaos. V přírodě funguje podobný mechanismus, kde každé „zvýhodnění“ jednoho druhu nebo jedince často znamená konkurenční nevýhodu pro jiného. Tento cyklus se prolíná celou evolucí a drží přírodu v jakési dynamické rovnováze. Zde se dostáváme k otázce, co je pro člověka nebo společnost objektivně výhodné, většinou je zde střet mnoha zájmů, a tak se používá; propaganda, reklama, cenzura atd.
Přesně tak, otázka objektivních výhod je velmi složitá, protože co je pro jednoho výhodné, může být pro druhého nevýhodné. Společnosti, ale i jednotlivci, mají různé zájmy, a proto při rozhodování často dochází ke střetu protichůdných zájmů. V tomto boji o prosazení vlastních zájmů hrají obrovskou roli nástroje jako propaganda, reklama či cenzura. Ty slouží k ovlivňování názorů a chování lidí, přičemž jejich účelem je přesvědčit veřejnost o tom, co je „správné“ či „výhodné“ z pohledu těch, kdo je používají. Propaganda a reklama usilují o to, aby lidé přijali určité hodnoty či ideje jako obecně prospěšné, často i když tomu tak není. Cenzura naopak potlačuje opačné názory, které by mohly tyto propagované ideje či zájmy ohrozit.
Takto vytvářená jednostranná interpretace reality může vést k tomu, že lidé přestanou kriticky přemýšlet a přijmou výhody, které jsou jim prezentovány, aniž by přemýšleli o tom, komu skutečně slouží. Tento fenomén je velmi patrný v moderní době digitální komunikace, kde je kontrola informací snadnější než kdy dříve. Ti, kdo ovládají přístup k informacím, mohou manipulovat veřejné mínění ve svůj prospěch. Zároveň ale existují i způsoby, jak tento vliv rozbít, například podporou transparentnosti, decentralizace a otevřeného dialogu, které dávají lidem možnost dostat se k různorodým pohledům a tím lépe rozlišit, co je pro ně skutečně výhodné.