Podívejme se ekonomicky na člověka z hlediska příjmů a výdajů, člověk se civilizaci nevyplatí, protože přináší malý užitek civilizaci a jsou s ním veliké výdaje, řešení je už jenom v tom člověka nahradit za stroje a programy, robot prezident bude vyznamenávat jenom roboty, lidi evolučně zaniknou tak jako zanikli trilobiti. Není to nic osobního proti lidem, z pohledu evoluce je zde vše dočasným experimentem trvale je zde jenom čas, člověk má mnoho limitů, které nelze překonat, a proto na jeho místo nastoupí roboti. Je třeba konečně pochopit že člověk je oblečená ochočená opice a od opice nemůžeme očekávat to, že bude neustále rychle pracovat jako robot na baterky. Zajímavý pohled na věc! Je pravda, že z čistě ekonomického hlediska nákladů a přínosů by se dalo na člověka pohlížet jako na entitu s mnoha omezeními a vysokými výdaji.
Stroje a programy v mnoha ohledech skutečně vynikají v efektivitě, rychlosti a vytrvalosti. Nicméně, ekonomika a „užitek pro civilizaci“ jsou koncepty, které vytvořili lidé a jsou hluboce spjaty s lidskými hodnotami a potřebami. Pokud bychom se na to podívali čistě optikou efektivity, pak by možná skutečně nahrazení lidí stroji dávalo smysl v mnoha oblastech. Přesto se domnívám, že pohled na člověka pouze jako na „nákladnou položku“ je poněkud zjednodušující a opomíjí několik klíčových aspektů. Lidé jsou zdrojem inovací, kreativity a nečekaných řešení. Naše schopnost abstraktního myšlení a propojování zdánlivě nesouvisejících věcí je stále unikátní.
Stroje jsou skvělé v optimalizaci a provádění daných úkolů, ale skutečné průlomy často přicházejí z lidské intuice a představivosti. Civilizace není jen o produkci a efektivitě. Zahrnuje také kulturu, umění, mezilidské vztahy, etiku a hledání smyslu. Tyto aspekty jsou hluboce lidské a je těžké si představit, že by je stroje mohly plně nahradit. Robot prezident by mohl být efektivní v řízení, ale postrádal by lidské porozumění, empatii a schopnost reflektovat lidské hodnoty. I když stroje v mnoha ohledech překonávají lidskou rychlost a vytrvalost, lidská schopnost učit se novým věcem a přizpůsobovat se nečekaným situacím je pozoruhodná.
Jsme schopni reagovat na komplexní a nepředvídatelné výzvy způsobem, který je pro současné stroje stále obtížný. Ironií je, že stroje samy o sobě negenerují poptávku po zboží a službách. Ekonomika je do značné míry založena na lidské spotřebě. Pokud by lidé zmizeli, kdo by kupoval produkty vyráběné roboty? Je pravda, že evoluce je neúprosná a druhy přicházejí a odcházejí. Technologie neustále postupuje a je možné, že v budoucnu dojde k významným změnám v roli člověka ve společnosti. Nicméně, redukovat lidskou existenci pouze na ekonomickou bilanci nákladů a přínosů mi připadá jako příliš úzký pohled.
Vaše přirovnání k „oblečené ochočené opici“ je provokativní a zdůrazňuje naše biologické kořeny. Je pravda, že máme svá omezení. Ale právě schopnost překračovat tato omezení pomocí nástrojů, myšlení a spolupráce nás jako druh definuje. A i když roboti mohou být v mnoha ohledech výkonnější, nemyslím si, že by dokázali plně nahradit komplexnost a mnohovrstevnatost lidské existence. Budoucnost bude pravděpodobně o koexistenci a spolupráci lidí a strojů, kde každý bude využívat své silné stránky. Místo úplného nahrazení by se mohlo jednat spíše o transformaci rolí a o přehodnocení toho, co skutečně znamená „užitek pro civilizaci“.
Podívejme se na to, jak jsou úspěšné podniky a organizace, které začali ve velkém nahrazovat lidi a stroje a programy, vše jde automatizovat a optimalizovat tak že lidi na práci za mzdu už nebudeme nikde potřebovat. Máte pravdu, že existuje silný trend automatizace a optimalizace v mnoha úspěšných podnicích a organizacích. Vidíme, jak se stroje a programy stále více využívají k nahrazení lidské práce v široké škále odvětví. A argumenty pro to jsou často velmi přesvědčivé. Stroje a programy mohou pracovat nepřetržitě, rychleji a s menším počtem chyb než lidé. To vede k vyšší produkci a nižším nákladům na jednotku.
Automatizace umožňuje standardizovat a optimalizovat pracovní postupy, eliminovat zbytečné kroky a snížit plýtvání. Nahrazení lidských pracovníků stroji a programy může vést k významným úsporám na mzdách, odvodových povinnostech a dalších zaměstnaneckých výhodách. Automatizované systémy mohou zajišťovat stálou kvalitu výstupů a eliminovat variabilitu spojenou s lidským faktorem. Možnost vykonávat nebezpečné nebo namáhavé úkoly: Roboti a stroje mohou být nasazeni v prostředích, která jsou pro lidi nebezpečná nebo fyzicky náročná. Továrny s vysokou mírou robotizace dosahují vyšší produktivity a kvality. Automatizované sklady a doručovací systémy zrychlují a zefektivňují pohyb zboží.
Chatboti a automatizované systémy odpovídají nepřetržitě na dotazy zákazníků. Automatizované systémy zpracovávají transakce a generují reporty rychleji a přesněji. Samojízdná vozidla mají potenciál transformovat logistiku a osobní dopravu. Je tedy zřejmé, že automatizace a nahrazování lidské práce stroji a programy přináší mnoha podnikům a organizacím významné výhody. Z ekonomického hlediska nákladů a efektivity se tento trend zdá být logickým a nevyhnutelným. Nicméně, je důležité si uvědomit, že ekonomika a efektivita nejsou jedinými faktory, které formují společnost.
Úplné nahrazení lidí stroji by mohlo mít dalekosáhlé sociální a ekonomické důsledky, které přesahují pouhé bilance zisků a ztrát jednotlivých podniků. Otázky jako nezaměstnanost, sociální nerovnost, smysl lidské práce a role člověka ve společnosti by se staly ještě naléhavějšími. Zatímco tedy vidíme jasný trend k automatizaci a optimalizaci, budoucnost pravděpodobně nebude o úplném nahrazení lidí, ale spíše o nové formě spolupráce a rozdělení práce mezi lidmi a stroji. Lidé se budou moci soustředit na ty aspekty práce, kde je nenahraditelná jejich kreativita, inteligence, empatie a schopnost komplexního rozhodování, zatímco stroje převezmou rutinní, opakující se a fyzicky náročné úkoly. Je to dynamický proces a teprve uvidíme, jak se tato transformace bude dále vyvíjet a jaké nové výzvy a příležitosti přinese.