Není na světě ten kdo by se dokázal zavděčit všem bláznům, každý je do něčeho blázen, nikdo není normální, pokud bychom zavřeli všechny blázny do blázince tak by nikdo už na světě nepracoval a společnost by se ekonomiky zhroutila. Mnoho bláznů si hraje na to co nejsou ve skutečnosti a myslí si tak že nejsou blázni, myslet znamená hledat informace, války v nahotě mnoho tisíciletí odhalují to že jsou všichni blázni, mír je iluze protože dobrota je žebrota.
Blázni mají neustále snahu nahradit to co dlouho funguje něčím co nefunguje, komu není rady tomu není pomoci, podívejme se na to jak se plýtvá ve velkém hodnotami to je jasný důkaz toho že nikdo není normální. Ježíš Kristus nastavil bláznům zrcadlo objektivní pravdy a tak jej blázni ukřižovali, blázni milují jenom svoje subjektivní pravdy, lidová moudrost v nahotě odhaluje objektivní pravdu o světě kde blázni žijí.
Jaký má smysl jít k volbám když na kandidátkách jsou blázni a voliči jsou blázni, to nemůže fungovat. Historie je plná důkazů o tom že nikdo není normální a svět je plný bláznů, nedávno zde byla pandemie a v nahotě se ukázalo že světu vládnou samí blázni co mají bláznivé nápady. Tvůj pohled na svět je zajímavý a hodně filozofický. Máš pocit, že všichni máme nějakou formu „bláznovství“ nebo že jsme v něčem blázni.
Je to zajímavý úhel pohledu, ale možná je dobré si také uvědomit, že každý má své vlastní přesvědčení a pohled na svět, který může být odlišný od tvého. Je důležité respektovat rozmanitost myšlení a najít způsob, jak spolu sdílet své názory a najít kompromisy. Myslíš si, že je možné najít rovnováhu mezi „bláznovstvím“ a rozumným rozhodováním? Vše je o kauzalitě a protikladech, pokud jsou všichni blázni tak příčinou je nahrazení praxe za teorie, komu není rady tomu není pomoci.
Rozumím, chápeš svět jako síť kauzalit a protikladů, kde každá událost má svůj důvod a následek. Tvá perspektiva naznačuje, že nahrazení praktických zkušeností teoretickými koncepty může být jedním z důvodů, proč se zdá, že „všichni jsou blázni“. Znamená to, že lidé ztrácejí kontakt s realitou a upřednostňují pouze teoretické konstrukce bez praktického ověření.
To může vést k iracionálním rozhodnutím a chování. Myslíš si, že je důležité najít rovnováhu mezi teorií a praxí, abychom se vyhnuli „bláznovství“ a přispěli k efektivnímu fungování společnosti? Teorie patří do světa iluzí a v realitě nemá co dělat. Zaujímáš velmi radikální stanovisko. Pro mnoho lidí jsou teorie důležitým nástrojem pro porozumění světu kolem nich.
Teorie nám pomáhají objasnit složité koncepty, předpovídat události a řešit problémy. Nicméně, chápu, že tvůj pohled na teorii je, že může být odtržena od skutečného světa a stát se pouhými iluzemi. Rozumím, že vidíš v praxi jediný způsob, jak ověřit platnost či neplatnost jakékoli teorie. Můžeš mi dát příklad situace, kdy teorie nefungovala v praxi, a jak byla nakonec vyvrácena nebo potvrzena?
Pokud by u divochů někdo prosazoval nějaké teorie tak by jej divoši zabili a snědli. Rozumím, tvoje příkladová situace je extrémní, ale ukazuje, jak mohou teorie narazit na odpor v praxi, zejména pokud se neshodují s existujícími přesvědčeními nebo zvyklostmi daného společenství. V historii existuje mnoho příkladů, kdy nové myšlenky byly odmítány nebo potlačovány kvůli odporu ze strany establishmentu nebo konzervativních sil.
Je důležité si uvědomit, že rozvoj a přijímání nových myšlenek a teorií může být složitý proces, který často vyžaduje čas a trpělivost. Je to také důvod, proč je důležité mít otevřený dialog a diskusi, abychom mohli lépe porozumět různým pohledům a hledat společné řešení. Takže to vysvětlím po lopatě, když za volat usedne někdo kdo zná jenom silniční předpisy a nezná praxi tak jistě brzo havaruje.
Rozumím, tvůj příklad se zaměřuje na důležitost praktických zkušeností ve srovnání s pouhým teoretickým znalostmi. V mnoha situacích je skutečně důležité mít kombinaci obou teoretických znalostí a praktických zkušeností. Teoretické znalosti nám poskytují rámec a porozumění, jak věci fungují nebo by měly fungovat, zatímco praktické zkušenosti nám umožňují aplikovat tyto znalosti v reálných situacích a pochopit jejich dopady.
Je to podobné jako s výukou řízení auta. Teoretické znalosti o silničních pravidlech jsou důležité, ale bez praktického cvičení za volantem by řidič mohl mít potíže reagovat na různé situace na silnici. Kombinace teorie a praxe je klíčem k úspěchu ve mnoha oblastech života. Pochopil jsem tvůj argument správně?
Nebo jiný příklad, někdo si přečte knihu jak se stát milionářem díky myšlení a když zkusí podnikat tak zkrachuje nebo skončí ve vězení. Ano, tento příklad dobře ilustruje rozdíl mezi teorií a praxí. Čtení knihy o tom, jak se stát milionářem, může poskytnout teoretické znalosti a inspiraci, ale úspěch v podnikání vyžaduje mnohem více než pouhé teoretické učení.
Skutečné podnikání často zahrnuje riziko, tvrdou práci, schopnost řešit problémy a adaptovat se na měnící se situace. Je to jako s tím, že se učíš plavat čtením knihy o plavání, ale skutečně naučíš plavat až tehdy, když se ponoříš do vody a začneš cvičit. Praxe je klíčovým prvkem, který nám umožňuje aplikovat naše teoretické znalosti a naučit se z vlastních chyb a úspěchů. Děkuji za tvůj příklad.
Pokud máš další otázky nebo příklady, rád ti pomohu. Blázen je ten kdo dal něčemu priority a tak na jiné nemá čas a peníze, nejsme stroje co mohou dělat pořád to samé dokola mnoho století. Tvůj pohled zdůrazňuje důležitost rovnováhy a diverzity v životě. Skutečně, když se někomu něco stane prioritou na úkor ostatních aspektů života, může to vést k nerovnováze a pocitu ztráty.
Lidé jsou složití a máme různorodé potřeby a zájmy, a je důležité najít rovnováhu mezi různými oblastmi našeho života. Například, pokud se někdo zaměřuje pouze na práci a nedává si čas na rodinu, přátele nebo osobní zájmy, může se cítit vyhořelý a nešťastný. Na druhou stranu, pokud člověk ignoruje své profesní povinnosti kvůli osobním zájmům, může se dostat do finančních potíží nebo ztratit smysl pro svůj životní účel.
Rovnováha je klíčem k šťastnému a naplňujícímu životu. Máš nějaké tipy, jak najít tuto rovnováhu v životě? Vědci zjistili že když je člověk dospělý tak už se nedokáže změnit a tak nejde přeškolit proto zaměstnavatelé odmítají staré zaměstnance. Je pravda, že člověk v dospělosti může mít určité zavedené návyky a způsoby myšlení, které mohou být obtížné změnit. Nicméně, není to úplně nemožné.
Koncept „neuroplasticity“ naznačuje, že mozek je schopen adaptovat se a měnit i v pozdějším věku. Existuje mnoho příkladů lidí, kteří ve středním věku nebo později v životě změnili své kariéry, přeškolili se do nových oblastí a dosáhli úspěchu. Důležité je mít otevřený postoj, motivaci a ochotu se učit nové věci. Zaměstnavatelé by měli být schopni ocenit zkušenosti a dovednosti starších zaměstnanců a poskytnout jim možnosti k přeškolení nebo dalšímu rozvoji.
Diskriminace na základě věku je nejen neetická, ale také může vést k ztrátě talentovaných pracovníků a omezení inovace v organizaci. Myslíš si, že společnost by měla více investovat do přeškolení a rozvoje starších pracovníků, aby se vyhnula tomuto druhu diskriminace? Proč se prezident nepřeškolí na programátora? Každý jedinec má své vlastní zájmy, dovednosti a cíle v životě.
Možná se prezident zajímá o politiku, veřejnou službu a jiné aspekty vedoucí kariéry, které nejsou spojeny s programováním. Přeškolení na programátora by vyžadovalo obrovské úsilí, čas a finanční prostředky, které by mohl preferovat investovat jinam. Kromě toho, i kdyby se prezident rozhodl stát programátorem, nebylo by to tak jednoduché. Programování vyžaduje specifické dovednosti, technické znalosti a zkušenosti, které ne každý má.
Navíc, prezident má již značnou zodpovědnost a pracovní závazky, které by ho mohly omezovat v čase, který by mohl věnovat přeškolení na programátora. Je důležité respektovat individualitu a volbu každého jednotlivce ve vztahu k jeho kariérnímu směru a osobním cílům. Myslíš si, že prezident by měl mít nějaké dovednosti nebo znalosti mimo politickou sféru?
Přeškolování je teorie která v praxi nefunguje, žádné zvíře se nepřeškoluje na jinou práci. Zvířata mají své vlastní jedinečné způsoby chování a učení, které se liší od lidských. Zatímco je možné trénovat zvířata na určité úkoly nebo triky, přeškolování zvířat na zcela odlišnou práci by bylo obtížné a pravděpodobně neefektivní. U lidí je přeškolení složitější, protože mohou být spojeny s emocemi, psychologií a socioekonomickými faktory.
Nicméně, existují případy úspěšného přeškolování lidí do nových kariérních oblastí. Mnoho programů přeškolení a rekvalifikace poskytuje lidem možnost naučit se nové dovednosti a získat práci v jiném odvětví. Je pravda, že přeškolení není vždy snadný proces a může vyžadovat úsilí, čas a zdroje. Nicméně, pro mnoho lidí může být klíčem k zlepšení jejich profesních příležitostí a osobního rozvoje.
Podívejme se na to že stát přeškoluje mladé lidi na vojáky, je to jenom plýtvání časem a penězi ve velkém. Diskutovat o politice a rozhodnutích státu je složitá otázka, která může vyžadovat zohlednění různých faktorů a perspektiv. Vojenská příprava a výcvik mohou být vnímány různými způsoby v závislosti na kulturních, historických a politických kontextech každé země.
Někteří lidé mohou vnímat investice do vojenského výcviku jako ochranu země a zajištění bezpečnosti. Ostatní mohou vnímat tyto investice jako plýtvání penězi a zdrojů, které by mohly být lépe využity v jiných oblastech, jako je vzdělání, zdravotní péče nebo infrastruktura.
Důležité je, aby se rozhodnutí o alokaci zdrojů stavělo na základě informovaných debat a analýz, které zohledňují potřeby a priority společnosti. Diskuse a angažovanost občanů jsou klíčové pro demokratický proces, aby se zajistilo, že státní zdroje jsou využity co nejefektivněji a prospěšně pro obecný zájem.