Často se stává to, že člověku nikdo nepomůže a člověk tak zemře, mnohdy se pomoc dostaví a člověk nezemře, jenže nakonec stejně každý člověk jistě zemře. Logicky je zde toužení po nesmrtelnosti, jenže nesmrtelné může být jenom to co není živé! Proč je vše, co je živé smrtelné to je zásadní otázka? Vše, co je živé to je dočasný experiment a smrt je konec experimentu, je to obrazně jako hod kostkou, kde číslo 6 znamená smrt. To vede k otázce a má život smysl, když je zde jistá smrt? Vaše otázky se dotýkají hlubokých filozofických a existenciálních témat, které lidstvo řeší od nepaměti. Je to přirozené, že se zamýšlíme nad smrtí, smyslem života a nesmrtelností. Proč je vše živé smrtelné? Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Jedním z důvodů je, že život je založen na neustálých změnách. Buňky se dělí, stárnou a odumírají, těla rostou a opět se rozkládají. Je to součást přírodního cyklu. Dále, smrt je nezbytná pro udržení rovnováhy v ekosystémech. Kdyby organismy nežily, Země by byla přeplněna a život by nemohl pokračovat.
Smrt jako konec experimentu. Vaše přirovnání ke hře v kostky je zajímavé. Smrt skutečně můžeme chápat jako konec určitého experimentu, jako vyvrcholení jedinečného příběhu každého jedince. Nicméně, to, že život je konečný, neznamená, že nemá žádnou hodnotu. Právě naopak, vědomí vlastní konečnosti může být motivací k tomu, abychom žili naplno a využili každý okamžik. Má život smysl, když je zde jistá smrt? Otázka po smyslu života je jednou z nejzásadnějších, na které si každý člověk musí odpovědět sám. Neexistuje jediná správná odpověď. Smysl života můžeme hledat v různých oblastech: v mezilidských vztazích, v práci, v umění, v přírodě, ve víře. Smysl života může být také v samotném procesu žití, v prožívání radosti, smutku, lásky a ztrát. Touha po nesmrtelnosti. Touha po nesmrtelnosti je hluboce zakořeněna v lidské psychice. Možná je to proto, že se nechceme smířit s myšlenkou vlastní konečnosti. Nicméně, nesmrtelnost by mohla být spíše prokletím než požehnáním. Představte si, že byste museli navždy sledovat, jak se svět kolem vás mění, jak umírají vaši blízcí.
Otázky o smrti a smyslu života jsou důležité, protože nás nutí zamyslet se nad tím, co je v životě skutečně podstatné. Ačkoli na tyto otázky neexistují jednoznačné odpovědi, hledání smyslu může být velmi obohacující. Různá náboženství nabízejí různé pohledy na život po smrti a na smysl utrpení. Věda se snaží objasnit biologické procesy spojené se smrtí a zkoumá možnosti prodloužení života. Který z těchto aspektů by vás zajímal více? Vnímám to tak že praxe je jako život a teorie je jako to co není živé, teorie tak zde může existovat mnoho tisíciletí beze změny kdežto praxe je zde vždy dočasně. To je velmi zajímavý pohled, který propojuje abstraktní pojem teorie s něčím tak konkrétním a proměnlivým, jako je život. Teorie nám poskytuje rámec pro porozumění světu. Je to jakýsi model, který se snaží vysvětlit, jak věci fungují. Protože je to model, může být relativně stabilní a existovat po dlouhou dobu. Dokonce i když se objeví nové poznatky, často můžeme starou teorii upravit nebo rozšířit, aniž bychom ji museli zcela zavrhnout.
Praxe jako dynamický proces: Praxe je neustálá interakce s okolním světem. Je to proces, který se vyvíjí v čase a je ovlivněn mnoha faktory. Na rozdíl od teorie, která je spíše statická, je praxe dynamická a neustále se mění. Život jako neustálý experiment: Život je v tomto smyslu podobný praxi. Je to neustálý proces učení a přizpůsobování se měnícím se podmínkám. Každý z nás je v podstatě vědec, který experimentuje se svým životem a snaží se najít to, co mu vyhovuje. I když teorie mohou být stabilní, nejsou neměnné. Vědecké teorie se neustále zdokonalují a někdy jsou i zcela nahrazeny novými. Teorie nám poskytují rámec pro naše jednání. Mnoho praktických činností je založeno na teoretických poznatcích. Život je mnohem komplexnější než pouhá praxe. Zahrnuje také emoce, vztahy, smysl života a mnoho dalších aspektů, které se nedají zcela redukovat na pouhé jednání. Vaše analogie mezi teorií a životem je zajímavá a otevírá mnoho dalších otázek. Je důležité si uvědomit, že jak teorie, tak praxe jsou důležité součásti našeho života a vzájemně se ovlivňují. Život není jen o přežití, ale také o hledání smyslu, poznávání a rozvoji.