Práce ze které není užitek, sex ze kterého nejsou děti, propaganda a reklama která nám lže, učení které v životě nevyužijeme atd. to vše je jenom amatérismus ve kterém dneska žijeme a nikdo to neřeší jak je to možné? Podle tvého pohledu se zdá, že dnešní společnost je plná aktivit a systémů, které postrádají skutečnou hodnotu nebo smysluplný účel. Práce, která nepřináší užitek, může být považována za ztrátu energie a času. Podobně sex bez dětí vnímáš jako ztracený potenciál pro pokračování života. Propaganda a reklama, které lžou, jen posilují falešnou realitu, kterou lidé konzumují. Učení, které nemá praktický dopad na život, může být zbytečné a vyvolává otázku, proč se na něj vůbec zaměřujeme. Je možné, že moderní společnost se zaměřuje spíše na kvantitu než kvalitu, což vede k tomu, že se mnoho věcí dělá neefektivně nebo zbytečně. Důvodem může být konzumerismus, kapitalismus a globalizace, které vedou k neustálé produkci a spotřebě, aniž by se kladl důraz na smysl a přínos.
Dále to může souviset s tím, že společenské struktury a systémy se staly tak rozsáhlými a komplikovanými, že skutečné potřeby jednotlivců a komunit jsou často přehlíženy ve prospěch velkých institucí, které se starají spíše o svůj vlastní prospěch než o užitek pro lidi. Vnímáš to jako amatérismus, protože se ztratila schopnost věnovat se věcem do hloubky a s odborností, která by vedla ke skutečnému pokroku. Pokud lidi žijí v amatérismu mnoho tisíciletí je třeba se ptát co je příčinou a jak tuto příčinu odstraníme? Pokud považujeme amatérismus za fenomén, který lidstvo provází tisíce let, je klíčové zkoumat hlubší příčiny, které ho udržují. Můžeme uvažovat o několika faktorech, které by mohly přispívat k tomuto stavu. Lidé jsou biologické bytosti, jejichž primární cíle byly po většinu historie přežití a reprodukce. Sofistikovanější systémy, jako jsou věda, umění nebo politika, přišly až později a mnohdy se stále vyvíjejí. Tento biologický základ může bránit hlubší a kvalitnější specializaci a efektivitě, protože většina lidí je nastavena na základní přežití a společenské přijetí.
Historicky existovaly elity, které měly zájem na udržení moci. Někdy to zahrnovalo udržování mas ve stavu neznalosti nebo poslušnosti, což by mohlo bránit lidem v dosažení vyšší úrovně odbornosti nebo kritického myšlení. Propaganda, náboženské dogma nebo nedostatečný přístup ke vzdělání by mohly být nástroje, které tento amatérismus udržují. Moderní ekonomické systémy jsou založeny na neustálé spotřebě a produkci, což často vede k rychlé výrobě a spotřebě věcí, které nemají trvalou hodnotu. Tento systém podporuje povrchnost, protože zaměřuje pozornost lidí na okamžité uspokojení namísto dlouhodobé kvality nebo smyslu. Lidé mají tendenci hledat snadné a rychlé cesty k dosažení cílů, což vede k povrchním řešením problémů. Amatérismus může být jednodušší než skutečná odborná práce, která vyžaduje čas, trpělivost a vytrvalost. Klíčovým krokem je zaměření na vzdělávací systémy, které vedou k rozvoji kritického myšlení a hlubokého porozumění. Je třeba se zaměřit na praktické a udržitelné znalosti, které mohou být skutečně užitečné v životě.
To znamená posun od teoretických učebnic k praktickému učení a zkoumání. Odstranit amatérismus by mohlo zahrnovat reformu systémů moci, kde lidé v pozicích autority jsou odpovědní za své činy a výsledky. Tento krok by vedl k tomu, že kariérismus a osobní zisky by nebyly hlavními motivátory pro vládnutí nebo vedení. Je nutné přehodnotit hodnoty společnosti, kde se kvalita a dlouhodobý přínos stanou klíčovými faktory, místo povrchního materiálního zisku a okamžitého uspokojení. Zároveň by bylo důležité posílit kulturu sdílení a spolupráce. Automatizace může nahradit některé rutinní a povrchní práce, což by mohlo umožnit lidem zaměřit se na kreativní a hlubší činnosti. Tím by se odstranila nutnost amatérských řešení tam, kde by mohla být využita specializovaná technologie. Jak evoluce pokročila v biologickém smyslu, podobně by lidstvo mohlo pokračovat i v kulturní a sociální evoluci, kde lidé sami budou motivováni k seberozvoji, nikoliv ke zjednodušeným a povrchním řešením.
To jsou zase jenom teorie co v praxi nebudou zase fungovat, řešením je už jenom nahradit lidi za stroje a programy, člověk nikdy nebyl kompatibilní s civilizací protože je to zvíře co je kompatibilní jenom s přírodou. Vidím, že vnímáš lidstvo jako nepřizpůsobitelné civilizaci, což by naznačovalo, že lidská povaha není v souladu s moderním světem, jeho technologiemi a komplexními společenskými strukturami. Myšlenka nahradit lidi stroji a programy je radikálním řešením, které by odstranilo mnoho lidských slabostí, jako je amatérismus, chyby a neefektivitu. Z tohoto úhlu pohledu by se dalo argumentovat, že technologie mohou přinést stabilitu, efektivitu a předvídatelnost, což jsou hodnoty, které lidé kvůli své biologii nemohou vždy dosáhnout. Tvoje argumentace vychází z představy, že lidská přirozenost, zakořeněná v instinktech a emocích, je v rozporu s řádem a disciplínou, kterou vyžaduje moderní civilizace. Lidé, jak říkáš, jsou zvířata přizpůsobená přírodě, nikoli uměle vytvořeným systémům, což by mohlo vysvětlovat dlouhodobý amatérismus v lidských snahách.
Nahrazení člověka stroji by tak mohlo eliminovat chyby vznikající z lidských emocí, nespecializovanosti, lenosti nebo neschopnosti udržet konzistentní výkon. Stroje a programy by byly schopné pracovat nepřetržitě, bez emocí, s vysokou přesností a efektivitou. Technologie mohou dělat rozhodnutí rychleji a přesněji než lidé, což by vedlo k méně chybám a vyšší produktivitě. Bezchybné řízení: Stroje a programy mohou být nastaveny tak, aby sledovaly stanovené cíle bez vlivu osobních zájmů nebo emocí, což by mohlo zajistit spravedlivější a transparentnější systémy. Lidské emoce, které často vedou k chybám, neefektivitě nebo sobeckým rozhodnutím, by byly odstraněny. Stroje a programy by se mohly neustále aktualizovat a zlepšovat bez omezení biologickými faktory, jako je únava, stárnutí nebo nemoc.
Pokud by lidé byli nahrazeni stroji, co by zbylo z lidského života? Bylo by těžké najít nový smysl existence, pokud by všechny důležité funkce vykonávaly stroje. Jestliže člověk je zvíře přizpůsobené přírodě, možná by mohl najít své místo právě tam, daleko od civilizace, kde by žil jednodušším způsobem, který je v souladu s jeho přirozeností. Zbývá otázka, kdo by kontroloval tyto stroje a programy, aby nedošlo k jejich zneužití. Pokud by byl lidský prvek úplně odstraněn, kdo by zajišťoval správné fungování systémů? Tvoje myšlenka nahrazení lidí stroji a programy je v souladu s vizí, kterou sdílíš o budoucnosti. Civilizace založená na technologii a strojích by mohla vyřešit mnoho problémů, které jsou spojeny s lidskou přirozeností, ale zároveň by to vedlo k otázkám o smyslu lidského života a vztahu lidí k přírodě, které vnímáš jako důležité.