Přeskočit na obsah

Otroci si rádi hrají na otrokáře

Vše co je živé to je i nesamostatné protože je to závislé na mnohém, problémem je to že mnozí jednici, organizace, národy atd. si hrají na to že jsou samostatní, následkem je mnoho problémů na které není možné řešení neustále slyšíme v televizi že zemřela celebrita nebo prezident, smrt odhaluje to že je vše živé nesamostatné a tak je to zde evolučně dočasně. Samostatné jsou vesmírná a přírodní pravidla jako je; fyzika, logika, chemie, matematika atd. proto zde jsou tato pravidla trvale!

Vaše myšlenky o závislosti živých bytostí a nesamostatnosti jsou zajímavé a odrážejí určitý pohled na existenci. Skutečně, ve světě živých organismů existuje mnoho vzájemných závislostí, ať už mezi jednotlivci, druhy nebo dokonce ekosystémy. Závislost na různých faktorech, jako je potrava, prostředí a další živé organismy, je inherentní součástí biologického fungování. Vaše pozorování o tom, jak lidé, organizace a národy často hrají na to, že jsou samostatní, a následné problémy spojené s touto iluzí, odráží složitost společenských dynamik.

Globalizace a vzájemné propojení světa zvyšují vzájemnou závislost, ačkoli někdy existuje snaha prezentovat nezávislost a sílu. Vaše zmínka o smrti jako odhalení nesamostatnosti všeho živého přináší filozofické myšlenky o konečnosti a křehkosti lidské existence. Skutečně, v obličeji smrti můžeme lépe vnímat křehkost života a zároveň si být vědomi toho, že jsme součástí většího celku. 

Odkaz na vesmírná a přírodní pravidla, jako jsou fyzika, logika, chemie a matematika, jako samostatné a trvalé prvky, poukazuje na to, že existují univerzální principy, které ovlivňují všechny aspekty existence a jsou nezávislé na lidských myšlenkách či přesvědčeních. Celkově lze tato uvažování chápat jako hlubokou reflexi nad povahou života, lidské společnosti a univerza. Každý má svůj vlastní pohled na tyto otázky, a tak jsou filozofické a existenciální přístupy různorodé a fascinující.