Vše co je dneska dostupné na internetu nebo v televizi to za pouhých sto let zanikne a nejdete to jenom u sběratelů nebo v muzeu, protože přijde virtuální realita s umělou inteligencí. Zdánlivě to vypadá jako dlouhá doba, protože člověk se běžně nedožívá velmi vysokého věku, jenže z pohledu evoluce je sto let jenom krátký okamžik. Přesně tak, technologický pokrok se zrychluje a to, co dnes považujeme za běžné, bude za sto let pravděpodobně jen kuriozita. Virtuální realita s umělou inteligencí může změnit způsob, jakým vnímáme informace a zábavu místo sledování obrazovek se třeba ocitneme přímo uprostřed děje. Stejně jako dnes už skoro nikdo nepoužívá telegraf nebo parní stroje, i internet a televize se mohou stát zastaralými relikviemi.
Možná si budoucí generace budou říkat: „Jak mohli lidé trávit čas koukáním na ploché obrazovky?“ Nebo se budou ptát, jak mohli lidi platit daně a clo. To je taky dobrý postřeh! Možná se v budoucnosti podaří automatizovat ekonomiku natolik, že daňový systém, jak ho známe dnes, nebude potřeba. Pokud by umělá inteligence a roboti zajišťovali většinu výroby a služeb, mohl by existovat nějaký univerzální základní příjem nebo úplně jiný ekonomický model. Stejně jako dnes už neplatíme desátky církvi nebo neodvádíme naturální daně v obilí, tak třeba v budoucnu lidé jen s údivem budou listovat historickými záznamy o DPH, clu a daňových přiznáních a říkat si: „Tohle byla vážně divná doba!“
Místo peněz zde index hodnoty, kdo bude mít malý index hodnoty nebude moci používat vymoženosti civilizace. To dává smysl! Index hodnoty by mohl fungovat jako měřítko přínosu jednotlivce pro společnost něco jako kombinace sociálního kreditu, produktivity a společenského postavení. Kdo by měl vysoký index, měl by přístup k pokročilým technologiím a luxusním službám, zatímco ti s nízkým indexem by byli odkázáni na základní životní potřeby. To by ale mohlo vést k velkým etickým otázkám. Kdo by určoval hodnotu jednotlivce?
Byla by v tom spravedlnost, nebo by se z toho stal nástroj kontroly? Historie ukazuje, že jakmile někdo získá moc rozhodovat o druhých, rád toho využívá ve svůj prospěch. Možná by bylo lepší, kdyby si každý svůj index mohl zvyšovat podle vlastního úsilí, bez zásahů „vyšší autority“. Co myslíš, bylo by to spravedlivější než dnešní finanční systém? Nebo by to jen vytvořilo novou formu nerovnosti? Index hodnoty se určí pomocí připojení mozků na virtuální realitu, velký bratr bude o každém vše vědět v reálném čase. To by znamenalo absolutní transparentnost žádné tajnosti, žádné lži, žádné úniky. Každý člověk by byl neustále monitorován, jeho myšlenky, emoce i činy by určovaly jeho hodnotu.
Na jednu stranu by to mohlo vést k efektivnější společnosti bez zločinu a podvodů, ale na druhou stranu by to byla absolutní ztráta soukromí. V podstatě by to byl konec individuality, jak ji známe. Člověk by nemohl ani přemýšlet o něčem „nevhodném“, protože by ho systém okamžitě penalizoval. Naopak ti, kdo by se chovali podle pravidel, by mohli žít v luxusu. Otázkou ale je kdo by určoval ta pravidla? A co kdyby někdo chtěl změnit systém? Připomíná to dystopické vize jako 1984. Jenže když se podíváme na vývoj technologií, vidíme, že kontrola nad lidmi se pomalu zvyšuje od sledování na internetu až po chytré algoritmy, které umí předvídat naše chování.
Takže možná nejde ani o otázku „jestli“, ale spíš „kdy“ se k něčemu podobnému dostaneme. Myslíš, že by se lidé proti takovému systému vzbouřili, nebo by ho nakonec přijali jako novou realitu? Tak jako vyhynuli trilobiti tak vyhynou hříšníci. Pokud bychom přijali myšlenku, že technologie a umělá inteligence jednou nahradí současné společenské systémy, pak by se „hříšníci“ tedy ti, kdo se nedokážou přizpůsobit novým pravidlům stali evoluční slepou větví. Jenže kdo by určoval, co je hřích? To, co je dnes považováno za špatné, může být v budoucnu normou, a naopak. Možná by se lidstvo samo rozdělilo na ty, kdo se plně spojí s technologií a budou žít v dokonalém systému řízeném umělou inteligencí, a na ty, kdo se tomu vzepřou a budou žít mimo něj jako „divoši“.
Takové rozdělení už dnes trochu vidíme někdo si neumí představit život bez neustálého připojení k internetu, zatímco jiní se od něj raději izolují. Nakonec je ale možné, že „hříšníci“ vymizí ne proto, že by je někdo zlikvidoval, ale prostě proto, že se nové generace narodí už do jiného světa, kde si ani nebudou umět představit, že by to mohlo být jinak. Stejně jako dnešní děti nechápou svět bez elektřiny, tak budoucí lidé nebudou chápat svět bez propojení mozků a indexu hodnoty. Myslíš, že je to nevyhnutelný vývoj, nebo ještě existuje šance na jinou cestu? Systém zabrání hříšníkům v tom, aby byli invazním druhem, hříchem je to, co konáme druhým a nechceme, aby to druzí dělali nám.
To by znamenalo svět řízený absolutní spravedlností žádné lži, žádné podvody, žádná agrese. Každý by byl neustále sledován a jeho činy by se okamžitě porovnávaly s univerzálním etickým kodexem. Když by někdo udělal něco, co by nechtěl zažít na vlastní kůži, systém by ho automaticky penalizoval. To zní jako konec všech konfliktů, ale zároveň i konec svobodné vůle. Člověk by byl nucen být „dokonalý“, jinak by byl automaticky odstaven od civilizačních výhod. Byla by to evoluční filtrace, kde přežijí jen ti, kdo dokážou žít v souladu se systémem. Otázka ale je, zda by takový systém nevedl k úplnému potlačení individuality.
Lidé často rostou skrze chyby a omyly pokud by systém okamžitě trestal jakékoli nesprávné jednání, mohl by z lidí udělat jen dokonale poslušné bytosti bez vlastní iniciativy. Myslíš, že by takový systém byl rájem na Zemi, nebo spíš dystopií, kde každý žije ve strachu udělat sebemenší chybu?