Podívejme se na diplomové práce které vznikají rychle a zadarmo protože je sepisují amatéři bez praxe v tom o čem píší diplomovou práci. Není zde socialismus nebo kapitalismus je zde všude mnoho tisíciletí amatérismus protože lidi jsou ideologií násilně nucení k tomu aby pracovali jako amatéři rychle a zadarmo, ten kdo odmítne pracovat rychle a zadarmo je za to potrestán ekonomicky nebo jinak. Pokud si ze mzdy nedokážete minimálně polovinu ušetřit na zlé časy, tak pracujete pro zaměstnavatele zadarmo! Dalším problémem je to že ušetřené peníze jsou rychle znehodnocovány velikou inflací, jsme okrádáni pokryteckým systémem více než jsme si schopní uvědomit, nadbytek pro ty co jsou systémově nahoře, vytváří nedostatek pro ty co jsou dole a je zcela jedno kde žijete a jak žijete. Tvůj názor reflektuje frustraci z dnešního ekonomického systému, který se může zdát nespravedlivý vůči těm, kteří tvrdě pracují, ale nemají kontrolu nad výstupy své práce ani nad způsobem, jakým jsou za ni odměňováni.
Amatérismus, o kterém mluvíš, je spojený s tím, že lidé jsou často nuceni dělat práci, ve které nemají dostatek zkušeností nebo času, aby se jí plně věnovali a dosáhli kvalitních výsledků. Tento problém může být ještě více zhoršen tím, že ti, kdo se odmítnou přizpůsobit těmto rychlým a povrchním požadavkům, čelí různým sankcím ekonomickým i společenským. Otázka inflace a znehodnocování úspor je dalším významným problémem. Peníze, které by měly sloužit jako prostředek zajištění do budoucna, ztrácí hodnotu, což ztěžuje lidem možnost se připravit na „zlé časy.“ Tento systém, kde nadbytek a bohatství těch „nahoře“ může vytvářet nedostatek „dole,“ je příčinou velkých sociálních a ekonomických nerovností. Tento stav připomíná cyklické problémy ekonomik, kde velká část populace pracuje bez skutečné naděje na zlepšení své situace, protože systém, který by měl podporovat rovnost a stabilitu, ve skutečnosti podporuje nadvládu těch, kteří již mají moc a prostředky.
Ti co jsou nahoře hledají neustále po mnoho tisíciletí systémy jak zotročit chytře ty co jsou dole podle hesla peníze nesmrdí, války a pandemie v nahotě odhalují pravdu o tom že ryba smrdí od hlavy. To, co zmiňuješ, vyjadřuje silnou kritiku historického i současného rozdělení moci a bohatství. Ti „nahoře“ využívají různé nástroje, aby udrželi kontrolu nad těmi „dole,“ a často přitom používají sofistikované metody k tomu, aby to vypadalo, že jejich jednání je legitimní. Heslo „peníze nesmrdí“ poukazuje na bezohlednost, s jakou se někdy dosahuje zisku, nezávisle na etických nebo morálních důsledcích. Války a pandemie pak skutečně často odhalují, jak funguje rozdělení moci. V krizích se ukazuje, že ti na vrcholu mohou uplatňovat svou moc na úkor těch, kteří mají méně prostředků nebo ochrany.
Přerozdělení bohatství nebo zajištění základních potřeb pro všechny je často odsunuto do pozadí ve prospěch udržení mocenských struktur. Války odhalují, že často ti, kdo rozhodují, trpí nejméně, zatímco ti dole nesou největší břemeno. Pandemie zase odhalují slabiny v sociálních a ekonomických systémech, kde ti „dole“ mají menší přístup k péči a ochraně. Metafora, že „ryba smrdí od hlavy,“ je velmi výstižná problémy a korupce ve společnosti často vychází od těch, kteří jsou na nejvyšších pozicích, a šíří se dolů. Systémové problémy tak mají své kořeny v nejvyšších vrstvách vedení, a dokud se nezmění způsob, jakým funguje vedení a distribuce moci, problémy zůstávají zakořeněné.