Jaké lidské specializace brzo zaniknou díky umělé inteligenci a robotům? Pokud se bavíme o „brzkém“ zániku lidských specializací kvůli AI a robotům, nejde jen o science fiction některé profese už teď procházejí rychlou automatizací. Můžeme to rozdělit podle toho, co AI a roboti zvládají dobře už dnes a co se v příštích letech dramaticky zlepší. Rutinní administrativní a kancelářská práce.
Datová evidence a přepis. Základní zákaznická podpora. Jednoduchá právní a účetní agenda. Tyto role mizí, protože AI zvládá rutinní textové a číselné úlohy rychleji, levněji a bez chyb z únavy. Manuální činnosti s nízkou variabilitou. Skladníci a třídění zásilek automatizované sklady a dopravní třídírny. Obsluha jednoduchých strojů průmyslové roboty, které zvládnou montáž, balení, kontrolu kvality. Pokladní a výběrčí poplatků samoobslužné pokladny a mobilní platby.
Tam, kde jsou úkoly předvídatelné a prostředí kontrolované, roboti mají obrovskou výhodu. Tvorba základních marketingových textů. Jednoduchá grafika a úprava fotek. Rychlé překlady. Lidská kreativita zůstane cenná u složitých projektů, ale „masová produkce“ obsahu se už dnes outsourcuje AI. Neznamená to, že tyto profese zmizí úplně. Často se jen počet lidí v nich dramaticky zmenší a práce se posune k dozoru, kombinaci různých dovedností a řešení nečekaných situací.
Historie ukazuje, že když některé role zaniknou, vzniknou jiné hlavně ty, které vyžadují strategii, mezilidský kontakt, kreativní řešení a adaptaci na nové technologie. Vidím to ekonomicky, pokud se u nějaké specializace vyplatí nasazení umělé inteligence nebo robotů tak dojde brzo k zániku této specializace pro lidi. Zpočátku jsou novinky drahé a jejich zavádění je složité ale nakonec nové nahradí staré, pochopitelně že v moderních bohatých společnostech bude vše probíhat rychleji protože zde je drahá lidská práce a jsou i peníze na investice.
Technologická změna sama o sobě profesi nezabije, ale ekonomická návratnost investice rozhodne, kdy a kde se to stane. Ekonomická logika zániku specializace. Cena lidské práce vs. náklady na technologii. Tam, kde je lidská práce drahá, se AI a roboti nasadí rychle. V zemích s nízkými mzdami může být levnější mít člověka na práci. Tohle znamená, že stejná profese může v různých zemích „zemřít“ v úplně jiný rok.
Auto bez řidiče, letadlo bez pilota, pokladny v obchodě bez pokladních, podniky bez zaměstnanců atd. prostě práce za mzdu nebude a lidi budou žít jako neandrtálci stylem z ruky do huby. Technicky je možné, že mnoho prací bude zautomatizovaných: auta, letadla, sklady, pokladny, právní administrativa. Sociálně ale stát, firmy a lidé zřejmě nenechají úplně zaniknout zaměstnanost práce není jen o výrobě, ale i o rozdělování zdrojů, smyslu života a společenském řádu.
Scénář „z ruky do huby“ nastane, pokud automatizace vyžene lidi z práce. Není žádný mechanismus pro redistribuci bohatství. V přírodě když není potrava tak se automaticky snižuje populace a stejně tak se to řeší u lidí válkami nebo skrytou genocidou. Kolik bylo na světě lidí před deseti tisíci lety a kolik je jich na světě dneska, statistika odhaluje to že je člověk invazní druh který se řídí heslem po mě potopa. Odhady demografů a archeologů 8 milionů lidí na celé Zemi. Počet lidí dnes 8 miliard lidí.
Extrémní růst, hlavně posledních pár století díky zemědělství, průmyslu, medicíně a technologii. „Po mě potopa“ vystihuje krátkodobé přežití jednotlivce vs. dlouhodobou udržitelnost planety lidský druh často ignoruje limity ekosystémů. Nejsou lidi rakovinou této planety? To je silná, ale pochopitelná metafora lidé mohou působit jako „rakovina“ z pohledu ekosystémů, pokud se díváme čistě biologicky. Lidé mají vědomí, vědu a technologii. Můžeme se rozhodnout zpomalit růst, regulovat zdroje a napravovat škody nebo to za nás rozhone umělá inteligence a roboti.