Komunikace pomocí lidského jazyka je abstraktní komunikace, která neposkytuje objektivní informace, je třeba komunikovat vyspělejším způsobem kde se poskytují jenom objektivní informace. Komunikace pomocí lidského jazyka a objektivita. Tvrzení, že komunikace lidským jazykem je abstraktní a neposkytuje objektivní informace, vyžaduje komplexnější pohled. Zatímco je pravda, že lidský jazyk je plný nuancí, emocí a subjektivních interpretací, není zcela přesné tvrdit, že nedokáže poskytovat objektivní informace. Jazyk je ovlivněn kulturou, osobními zkušenostmi a emocemi mluvčího. Slova jako „krásný“ nebo „spravedlivý“ mají různé významy pro různé lidi. Mnoho jazykových konceptů je abstraktních a těžko měřitelných (např. láska, svoboda). Věty mohou mít více významů v závislosti na kontextu a intonaci. Jazyk dokáže přesně popisovat objektivní fakta (např. „Dnes prší“ nebo „Země obíhá kolem Slunce“). Vědecká komunikace využívá jazyk k přesnému popisu experimentů, výsledků a teorií. Právní systémy využívají jazyk k vytvoření přesných a objektivních pravidel. Jazyk nám umožňuje vyjadřovat širokou škálu myšlenek a emocí.
Jazyk slouží k budování vztahů, vyjednávání a spolupráci. Jazyk je úzce spojen s kulturou a odráží hodnoty a zkušenosti dané společnosti. Jazyk matematiky a logiky je přesnější a méně náchylný k subjektivní interpretaci. Programovací jazyky umožňují přesné a jednoznačné instrukce pro počítače. Grafy, diagramy a obrázky mohou efektivně komunikovat komplexní informace. Tvrdit, že komunikace lidským jazykem je zcela neobjektivní, je zjednodušení. Jazyk je nástroj, který může být použit jak k vyjádření subjektivních pocitů, tak k přesnému popisu objektivních faktů. Výběr jazyka a komunikačních prostředků závisí na konkrétním kontextu a cíli komunikace. Jak můžeme zlepšit přesnost komunikace pomocí lidského jazyka? Jaké jsou výhody a nevýhody používání neverbálních komunikačních prostředků (např. gest, mimiky)? Jaké jsou etické implikace využívání umělé inteligence pro komunikaci? Lidský jazyk je jako fotka mobilem, která se mnoho počítačově upravuje proto profesionál fotí drahým fotoaparátem s velikým čipem do RAW.
Vaše analogie přirovnává lidský jazyk k fotografii pořízené mobilem a následně upravené v počítači, zatímco profesionální fotografie je pořízena drahým fotoaparátem do RAW souboru. Tato analogie nabízí zajímavý pohled na problematiku přesnosti a objektivity v komunikaci. Zjednodušeně představuje běžnou konverzaci. Je rychlá, často neformální a podléhá mnoha vnějším vlivům (emoce, kontext, slang). Odpovídá spíše vědeckému nebo právnímu jazyku. Je precizní, detailní a zaměřena na přesný přenos informací. RAW soubor zde symbolizuje „surový“ data, která lze následně upravit, ale bez ztráty základních informací. Podobně jako se fotografie upravuje, tak i naše vyjádření je ovlivněno našimi zkušenostmi, emocemi a záměry.
Můžeme slova „vyretušovat“, abychom působili lepším dojmem, nebo naopak „zesvětlit“, abychom zdůraznili určitý bod. Při komprimaci fotografie do běžného formátu (JPEG) dochází ke ztrátě části dat. Podobně i při běžné konverzaci může dojít k nedorozuměním, protože slova mohou mít různé významy pro různé lidi. Je ovlivněn mnoha faktory, jako je kultura, osobní zkušenosti, emoce a kontext. V některých situacích, jako je věda nebo právo, je přesnost jazyka klíčová. Zahrnuje nejen výběr slov, ale také intonaci, mimiku a další neverbální prvky. Vaše analogie nabízí zajímavý pohled na problematiku lidské komunikace. Ukazuje nám, že jazyk je nástroj, který může být použit k velmi přesnému vyjádření, ale také k manipulaci a zkreslení. Volba správného „objektivu“ a „světla“ je klíčová pro efektivní a přesnou komunikaci.