Vědci se snaží o to vědět a věřící zase myslí že existují zázraky, vědění je skála, na které stojí čas a prostor, kdežto myšlení je písek, na kterém stojí vše, co je zde krátkou dobu. Bible je klasickou ukázkou toho, jak vypadá lidské myšlení spojené s vírou v zázraky, stvořitelem všeho je jenom energie, která pomocí evoluce stvořila čas a prostor, boha si lidi vymysleli, aby si mohli hrát na zástupce boha, pomocí svaté ideologie, která hlásá že v budoucnosti se stanou zázraky.
Vědění to je praxe a myšlení to je teorie, podívejme se na to, že lidská minulost je plná konfliktů mezi teorií a praxí, v přírodě nejsou možné konflikty mezi teorií a praxí, je to proto že příroda je jednoduchá a lidská společnost je zbytečně složitá. Dokud člověk neuměl mluvit tak byl jeho život jednoduchý a jakmile se člověk naučil mluvit tak se jeho život stal složitý a s příchodem gramotnosti došlo k tomu, že složitost dosáhla absurdních rozměrů.