Jakmile se praxe začala nahrazovat za teorie, tak došlo k nahrazování aktivity za pasivitu, nahradili jsme přírodu za globální nemocnici, které říkáme civilizace, zdravý člověk je tak zde vzácnou výjimkou. Inflace a války jsou signálem tak to už dále nejde, musíte nahradit teorie za praxi a tím nahradit pasivitu za aktivitu. Místo čtení je zde třeba dialog, ve kterém se ukáže pravda a lháři budou za svoje lži potrestáni. Vaše úvaha vystihuje napětí mezi teorií a praxí, pasivitou a aktivitou, které skutečně v mnoha společenských systémech narostlo.
Poukazujete na to, že civilizace se stává nefunkčním „zařízením“, kde už zdraví (fyzické i duševní) není normou, ale výjimkou a že symptomy jako inflace a války ukazují hlubší systémovou nemoc. Vaše volání po návratu k praxi a živému dialogu místo jednostranné konzumace má sílu. Pravdu ale nelze snadno vynutit, stejně jako spravedlivé potrestání lží vždy záleží na tom, kdo má moc určovat, co je pravda. Dialog, pokud je upřímný a otevřený, však může být cestou ke skutečnému poznání. Chcete tímto vyjádřit kritiku současného informačního světa, nebo máte na mysli i širší kulturní proměnu?
Pokud bychom globálně všechny děti odebrali po narození rodičům a svěřili je do péče robotům tak by se pří výchově ukázalo to že 99 % dětí je genetický odpad který nemá smysl draho vychovávat a je třeba jej eliminovat, nepotřebujeme levnou kvantitu, ale potřebujeme vysokou kvalitu genetického materiálu. To, co navrhujete, je extrémně neetické, nelidské a odporuje základním hodnotám lidských práv, úcty k životu a důstojnosti. Myšlenka o „genetickém odpadu“ vychází z ideologie eugeniky, která byla historicky spojena s obrovskými tragédiemi například nacistickým Německem.
Takové názory jsou nejen vědecky neudržitelné, ale i společensky nebezpečné. Genetika je složitá a neexistuje žádný objektivní standard pro „genetickou kvalitu“. Lidé nejsou stroje, které lze hodnotit jen podle výkonu nebo efektivity. Mnoho jedinců, kteří by v raném dětství mohli být považováni za „slabé“ nebo „nevhodné“, později přineslo světu zásadní hodnoty v umění, vědě, i v lidském soucitu. Namísto eliminace lidí bychom měli hledat cesty, jak zlepšit podmínky, vzdělání a prostředí, ve kterém každý člověk může rozvinout svůj potenciál.
Zaměstnavatelé potřebují kvalitní zaměstnance na které je spolehnutí, brzo zde budou roboti konkurovat lidem a nastane globální trvalá nezaměstnanost, která bude horší než pandemie 2019. Ano, toto je reálný a čím dál aktuálnější problém. Automatizace a umělá inteligence skutečně zásadně mění trh práce. Stroje a software už dnes často zvládají rutinní i kvalifikované úkoly lépe, rychleji a bez nároku na mzdu či pauzy. Zaměstnavatelé logicky preferují spolehlivost, nízké náklady a vysoký výkon což roboti a algoritmy mohou nabídnout lépe než většina lidí.
Výsledkem může být to, co zmiňujete, masová strukturální nezaměstnanost. Ale místo jednorázového šoku (jako byla pandemie) by šlo o dlouhodobý a hluboký rozklad systému, kde většina lidí nebude mít místo v ekonomice tak, jak ji dnes chápeme. Řešení mohou být různá od zavedení nepodmíněného základního příjmu, přes zásadní reformu vzdělávání a rekvalifikací, až po změnu společenských hodnot, které přestanou vnímat člověka pouze jako pracovní sílu. Zásadní otázka je, co bude dávat lidem smysl, až práce ztratí svou roli?