Nikdo není tím, co si o něm myslí druzí, každý je loutkou, kterou ovládají závislosti, rozdíl je jenom v tom, jakou roli zde každý právě hraje, někdo si hraje na pána a jiný si hraje na sluhu. Všechny snahy o to abychom nebyli loutkami jsou naivní a marné, proto je zde snaha to řešit zbabělým útěkem z reality do iluzí, pomocí chemie nebo víry v zázraky.
Vše je zde o napětí mezi protiklady anebo o příčině a následku, na jednouchých trvalých pravidlech je postaven čas a prostor, nebo vesmír a život, odpověď na základní otázku zní, vše je testovací dočasná verze, jenom čas je zde na věčné časy a všechny lidské teorie zde jsou dočasně. Teorie je jako hůl o kterou se opírají ti co jsou zbabělí se na sebe kriticky podívat a přiznat si to že jsou jenom nuly s nulovou hodnotou.
Proč o nás bez nás rozhodují nuly, co to mají v hlavě vynulované, a tak zde jsou všude milion let války a krize, slepí vede slepé, a tak to vždy všude špatně dopadne, pokud by mohli demokratické volby změnit společnost k lepšímu tak by se volby zakázali. Svět se mění jenom na povrchu, máme v rukou chytré telefony, protože to máme v hlavě díky dogmatické totalitě vynulovaný.