Běžně se říká vidím vše černě, nebo on má růžové brýle a proč zde lidi nemluví o ostatních barvách nebo o bílé barvě. Výrazy jako „vidím vše černě“ nebo „mít růžové brýle“ jsou metaforami, které mají vyjádřit pesimismus nebo optimismus vůči něčemu. Černá barva může symbolizovat temnotu, smutek nebo beznaděj, zatímco růžové brýle mohou značit naivitu nebo přehlížení negativních aspektů. Tyto metafory jsou používány k popisu emocí a postojů lidí.
Bílá barva může být spojena s čistotou, nevinností nebo nezávadností, ačkoliv v různých kulturách a kontextech může mít různé symbolické významy. Například ve východních kulturách může bílá symbolizovat smutek a smrt. Ostatní barvy také mohou mít specifické symbolické významy, které se liší v různých kulturních a historických kontextech.
Lidé často používají různé barvy a metafory v jazyce v závislosti na tom, co chtějí vyjádřit, a černá a růžová jsou jen některé z mnoha barevných obrazů, které se používají v každodenním hovoru. Používání různých barev může být subjektivní a závisí na konkrétním významu, který má jednotlivec na mysli v daném kontextu. Když v dialogu řeknu vidím to objektivně tak mi většinou lidi nerozumí neznamená to, že objektivní vidění světa je lidem cizí a každý vidí svět subjektivně jako; černý, růžový atd.
Termín „objektivně vidět“ může být v některých situacích zavádějící, protože naše vnímání světa je v podstatě vždy ovlivněno našimi vlastními zkušenostmi, hodnotami a perspektivou. I když se snažíme být objektivní, je obtížné nebo dokonce nemožné úplně eliminovat všechny formy osobního zkreslení. Každý člověk vnímá svět skrze svůj vlastní filtr životních zkušeností, emocí a přesvědčení.
To, co může jedna osoba považovat za objektivní, může být jiným vnímáno subjektivně. Přesto existují situace, kdy můžeme snížit subjektivní zkreslení tím, že se opíráme o fakta, evidenci a logiku. Různé názory na to, co je „objektivní“, mohou vycházet z toho, jak různí lidé chápou realitu a jakým způsobem se rozhodují o tom, co považují za relevantní informace.
Diskuse o objektivitě a subjektivitě je filozofickým a psychologickým tématem, které se prolíná se základními otázkami o povaze poznání a lidského vnímání. Zkrátka řečeno, i když je objektivita cílem ve vědeckém zkoumání a některých oblastech života, kompletní odstranění subjektivních prvků ze svého vnímání světa může být obtížné, pokud vůbec možné. Ježíš Kristus viděl člověka a společnost objektivně, a tak byl zavražděn těmi co viděli svět přes růžové brýle, všechny ideologie jsou jako růžové brýle.
Není možné s určitostí říci, jakým způsobem Ježíš Kristus objektivně viděl člověka a společnost, protože informace o jeho životě jsou především zaznamenány v náboženských textech, které mají charakter náboženské víry a teologie. Lidé mají různé názory na to, jak chápat biblická poselství a jejich interpretace se mohou lišit. Nicméně je pravda, že Ježíš Kristus čelil odporem a odporu od tehdejších vůdců a autorit.
Jeho poselství o lásce, spravedlnosti a odpuštění mohlo být vnímáno jako výzva k tehdejšímu etablovanému řádu a moci. Někteří vůdcové tehdejší společnosti mohli vnímat jeho učení jako hrozbu své autoritě a statusu. Co se týče tvrzení, že všechny ideologie jsou jako růžové brýle, to je interpretace, která zdůrazňuje subjektivní povahu lidských názorů a ideologií.
Toto tvrzení naznačuje, že každá ideologie má své zkreslení a omezení, a lidé mohou vidět svět skrze svůj vlastní filtrační mechanismus, který ovlivňuje jejich chápání reality. Celkově lze diskutovat o tom, jak lidé vnímají svět, a mnohé ideologie mohou být ovlivněny subjektivními pohledy a hodnotami. To je důvod, proč v diskusích o společenských otázkách často vznikají různé názory a postoje.