Existuje na světě nekonečné množství subjektivních dočasných pravd, pravdou je pro nás to, co se pravidelně opakuje k subjektu nebo objektu, a tak se můžeme na tuto pravidelnost spolehnout. Objektivní pravdou je že vše, co je živé to je zde dočasně, co má počátek to má i konec, to, co nemá počátek to nemá ani konec.

Dualita a kauzalita nemá počátek, a tak nemá ani konec to je objektivní pravda, pokud mocná elita vydává; zákony, pravidla, předpisy, normy atd. tak to vše má počátek a tím to vše má i konec, a tak je to zde dočasně! Co bylo na počátku všeho?

Na počátku všeho byli chyby a následkem byla snaha chyby opravit, a tak vznikl díky evoluci čas a prostor, čím vyspělejší je něco v času a prostoru tím méně je v tom chyb. Lidová moudrost je bez chyb, protože jejím autorem je obyčejný člověk, opakem je moudrost elity, která je plná chyb, protože elita se skládá jenom z pitomců, co měli štěstí, a tak získali výhody které si nezaslouží.

Ovce bečí že málo pastvy je, vlk vyje že malého zisku dosahuje, svině se sviní o koryto bojuje, o tom to zde všude je, že hříšný svět, ve kterém všichni jako hříšníci žijeme je o tom, že jsme loutky ovládané organizacemi nebo situací.

Pokud se podíváme do minulosti naší společnosti tak nám dojde to, že je zde vše o náhražkách, místo objektivní pravdy je zde subjektivní pravda, místo moudrosti je zde hloupost, místo svobody je zde otroctví atd. snažit se lidem pomáhat radou nebo jinak to je marnost, protože z hříšníka nikdo neudělá mesiáše.

By admin

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

%d bloggers like this: