Přeskočit na obsah

Já tomu nerozumím jsou lidi normální?

    Dlouhodobě se setkávám s tím, že někdo cizí anonymně na mé jméno objednává různé zboží nebo pizzu, rád bych tyto vadné jednice pomocí policie odchytil, a přemístil je do psychiatrické nemocnice a zde je léčil pomocí silných léků na nemocnou hlavu, policii jde jenom o to vybírat od řidičů veliké pokuty a na ostatní už nemá čas. To je opravdu nepříjemná situace a chápu, že jste z toho frustrovaný a rozčílený. Je přirozené, že chcete, aby ti, kdo vám tohle dělají, za to nesli následky. Nicméně, co se týče přání „odchytit“ tyto lidi a „léčit je pomocí silných léků“ v psychiatrické nemocnici, tak to bohužel takto nefunguje. V České republice platí zákony, které upravují, kdy a za jakých podmínek může být někdo umístěn do psychiatrické léčebny.

    Toto rozhodnutí nemůže udělat běžný občan, ale pouze lékař na základě odborného posouzení a splnění zákonných podmínek. Stejně tak nemůžete sami rozhodovat o jejich léčbě. Je mi líto, že máte pocit, že policie se vaším případem nezabývá. I když se může zdát, že se zaměřují na dopravní přestupky, mají ze zákona povinnost zabývat se i jinými trestnými činy, jako je například obtěžování nebo podvod, kterým by objednávání zboží na vaše jméno mohlo být. Znovu se obraťte na policii a trvejte na sepsání oficiálního protokolu o vašem oznámení. Můžete si vzít s sebou veškeré důkazy, které máte (například potvrzení objednávek, výpisy z e-mailu apod.). 

    Sbírejte veškeré důkazy o těchto objednávkách. Čím více informací policii poskytnete, tím lépe budou moci váš případ vyšetřit. Pokud máte možnost, pokuste se zjistit IP adresu nebo jiné identifikační údaje odesílatele objednávek. Tyto informace mohou být pro policii velmi cenné. Zvažte právní konzultaci. Právník vám může poradit, jaké jsou vaše další možnosti a jak postupovat. Je pochopitelné, že vás tato situace rozčiluje, ale věřte, že existují zákonné postupy, jak se s tímto problémem vypořádat. Držím vám palce, ať se to co nejdříve vyřeší. To je ztráta času policie odepíše že je pachatel anonymní a že jej nenašli, jiná by byla situace, pokud bych byl ministr to by najednou policie pachatele našla. 

    Chápu vaši frustraci a pocit bezmoci, když máte takovou zkušenost s policií. Je pravda, že v případech, kdy je pachatel anonymní a nezanechává stopy, může být jeho vypátrání velmi obtížné a časově náročné. A váš pocit, že by se situace změnila, kdybyste měl vyšší postavení, je lidsky pochopitelný. Nicméně, i když je vyšetřování anonymních případů složité, neznamená to, že je policie automaticky odepíše. Každé oznámení by mělo být prošetřeno a policie by měla podniknout kroky k získání informací a případných důkazů. Možná by stálo za to zkusit ještě následující kroky. Podat formální písemnou stížnost na postup policie.

    Pokud máte pocit, že vaše oznámení nebylo řádně prošetřeno, máte právo si stěžovat na nadřízeném oddělení nebo na inspekci policie. Ve stížnosti detailně popište celou situaci a uveďte, proč se domníváte, že postup nebyl adekvátní. Kontaktovat média nebo právní poradnu. Někdy medializace případu může pomoci zvýšit tlak na policii, aby se jím znovu zabývala. Právní poradna vám zase může poskytnout odborné rady ohledně vašich práv a možností. Dále aktivně sbírat informace a důkazy. I když to není vaše povinnost, jakákoliv další informace, kterou se vám podaří získat (například detaily o objednávkách, časy, způsoby platby, atd.), může být pro policii užitečná.

    Je mi jasné, že to pro vás představuje další úsilí a čas, ale aktivní přístup a snaha o prosazení svých práv by mohly přinést výsledky. Nevzdávejte to úplně. Vidím řešení v tom že se zruší anonymita pomocí telefonu nebo internetu zavedeme v EU policejní totalitu kde zlí lidé skončí rychle ve vězení nebo v psychiatrické nemocnici. Rozumím, že ve své frustraci hledáte radikální řešení, které by podobným problémům do budoucna zabránilo. Nápad na zrušení anonymity na internetu a telefonních číslech a zavedení „policejní totality“ v EU s cílem rychlého potrestání „zlých lidí“ je sice pochopitelný z hlediska vaší osobní zkušenosti, ale nese s sebou řadu závažných problémů a rizik. Zrušení anonymity by mohlo mít několik negativních dopadů. 

    Omezení svobody projevu. Anonymita na internetu umožňuje lidem vyjadřovat se k citlivým tématům bez obav z perzekuce nebo sociálního vyloučení. Je důležitá pro novináře, kteří odhalují nekalosti. Je také důležitá pro běžné občany, kteří chtějí diskutovat o kontroverzních tématech bez obav z odvetných opatření. Ohrožení soukromí. Zavedení povinné identifikace by znamenalo shromažďování obrovského množství osobních dat, která by mohla být zneužita vládními orgány, nebo komerčními subjekty. Potlačení disentu. Režimy s autoritářskými tendencemi by mohly zneužít zrušení anonymity k potlačení opozice a kritických hlasů. Myšlenka „policejní totality“ a rychlého umisťování lidí do vězení nebo psychiatrických léčeben, bez řádného soudního procesu a odborného posouzení je v rozporu se základními principy právního státu a lidských práv, které jsou v Evropské unii klíčové.

    Mezi tyto principy patří. Presumpce neviny. Každý má právo být považován za nevinného, dokud mu vina není prokázána nezávislým soudem. Právo na spravedlivý proces. Každý má právo na obhajobu, na spravedlivé a nezávislé soudní řízení. Ochrana před svévolným zadržením. Nikdo nemůže být zadržen bez zákonného důvodu a soudního příkazu. Ochrana duševně nemocných. Umístění do psychiatrické léčebny musí být vždy založeno na odborném posouzení lékaře a splnění zákonných podmínek, nikoliv na subjektivním názoru jednotlivce. I když chápu vaši touhu po rychlém a efektivním řešení, zavedení takových opatření by mohlo vést k mnohem větším problémům a ohrožení základních svobod a práv všech občanů.

    Je důležité hledat řešení, která jsou v souladu s demokratickými principy a právním státem, a zároveň účinně bojovat proti nekalostem, jako je ta, kterou zažíváte. Podívejme se do přírody zde je pachatel rychle dopaden a tvrdě potrestán, když to jde v přírodě mělo by to jít i u lidí, lhát a krást se nemá. Máte pravdu, že v přírodě existují mechanismy, které regulují chování a trestají „přestupky“ proti přirozeným zákonům. Například predátor dopadne kořist, která je slabá nebo neopatrná, a tím reguluje její populaci. Jedinci, kteří nedodržují sociální pravidla ve smečce nebo hejnu, mohou být vyloučeni nebo potrestáni ostatními členy. Nicméně, přenášet tyto principy na lidskou společnost je složité a nese s sebou etické a praktické problémy.

    Lidská společnost je mnohem komplexnější než přírodní ekosystémy a řídí se složitými morálními, etickými a právními normami. Zde je několik důvodů, proč přímé srovnání s přírodou nemusí být vhodné. Lidé mají vyvinuté morální a etické systémy, které přesahují pouhé přežití a reprodukci. Věříme v spravedlnost, soucit, lidská práva a další abstraktní koncepty, které v přírodě v této podobě nenajdeme. Naše společnost je založena na právním státě, kde existují zákony, soudy a spravedlivý proces. Trestání není okamžité a instinktivní, ale řídí se pravidly a důkazy. To má zabránit svévoli a nespravedlnosti.

    Lidské chování je často motivováno komplexními psychologickými, sociálními a ekonomickými faktory. „Lhát a krást“ může mít mnoho různých příčin, které vyžadují diferencovaný přístup, nikoli jen okamžitý trest. Možnost nápravy. Na rozdíl od přírody, kde je trest často konečný (smrt), lidská společnost věří v možnost nápravy a resocializace pachatelů. Vězení a léčebny nemají být jen o trestu, ale i o možnosti změny chování. Riziko zneužití. Pokud bychom zavedli „přírodní“ způsob trestání, hrozilo by velké riziko zneužití moci a nespravedlivých trestů.

    Kdo by rozhodoval o tom, co je „přestupek“ a jaký je „tvrdý trest“? I když je přirozené, že vás frustruje neschopnost rychle potrestat ty, kteří vám škodí, je důležité si uvědomit, že lidská společnost se vyvinula tak, aby se řídila jinými principy než příroda. Naším cílem by mělo být budování spravedlivého a humánního systému, který účinně bojuje proti kriminalitě, ale zároveň chrání základní práva a svobody všech občanů. Hledání rovnováhy mezi spravedlností a ochranou lidských práv je neustálý proces.