Žijeme v době orientované na profesionální práci. Náš mozek ovládá nejvíce práce. Práce se stala měřítkem našeho života. Jakmile něčeho v práci dosáhneme, ego začne našeptávat, že je to málo, chce ještě více. No, a když se to nestane, spustí v nás deprese. Neustále nás nutní srovnávat se nejen s ostatními, naše schopnost prožívat jako děti přítomný okamžik s dospělostí mizí, protože naivně čekáme, až bude lépe. Touha po smyslu života, přirozeném životním naplnění a spokojenosti s tím, co mám mizí.

Nedávno jsem měl obchodní vztah, byl to chytrý politik, ptám se jej. Co vám dává smysl života a co radost? To je zajímavá otázka, takto jsem nikdy neuvažoval. Úspěch je jistě lákavý a přitažlivý, ale v současné podobě se z něho stává tvrdá návyková droga. Rozhodně neříkám, abyste nepracovali, nesnažili se o úspěch v životě. Nicméně, než si budete stanovovat nějaký veliký cíl, ptejte se, jaký to má objektivní smysl.

Když ten smysl ucítíte, stane se vaším motorem, rádcem i ochráncem a možná vás k nějakému úspěchu dovede. Jedině smysl totiž dovede dát energii, jako nic jiného. Smysl vám dovede nejlépe poradit, jak dál, a konečně i smysl vás dovede nejlépe ochránit před nemocemi. Až se tedy budete rozmýšlet, jakému specialistovi se svěřit se svými problémy, tak se podívejte, jestli to, co daný odborník nabízí, je iluze nebo realita. 

By admin

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

%d bloggers like this: