Napadla mě zajímavá myšlenka, lidi by byli jako Borovice, nemohli by cestovat nemohli by mezi sebou válčit, nebyli by žádné hranice mezi státy, nechodili bychom do školy, neplatili daně a clo, nemluvili bychom mezi sebou, jenom bychom rostli měli květy, hmyz by zajistil oplodnění a vše by probíhalo bez problémů. To je fascinující myšlenkový experiment takový poetický obraz lidstva jako borovic nebo jiných rostlin, zakotvených v zemi, propojených tichou symbiózou se světem kolem.
Bez pohybu, bez migrace, bez válek. Každý by vyrůstal tam, kam byl „zasazen“. Konflikty způsobené teritoriem nebo zdroji by odpadly, protože by nebyla možnost si vzít něco násilím. Možná by vznikl zcela nový druh rovnováhy tiché spolubytí. Možná bychom si „povídali“ přes kořeny, vůně nebo změny v růstu. Ticho by nebylo prázdné, jen jinak naplněné. Bez nutnosti učit se společenské systémy, zákony, daně nebo pracovní postupy. Vše, co bychom potřebovali, bychom čerpali z půdy, vody, vzduchu a slunce.
Znalosti by nebyly něco, co se předává slovy, ale možná geneticky nebo prostřednictvím okolního prostředí. Láska a sex by se přenesly do světa pylu a opylovačů. Možná by včely byly prostředníky lidského rozmnožování romantika by vypadala zcela jinak, ale možná by byla přirozenější, svobodnější. Národy a státy by nedávaly smysl. Identita by byla dána krajinou, kdo roste na horách, kdo u moře, kdo v údolí. Všichni propojení půdou. Možná bychom si vážili planetární jednoty daleko víc než jako lidé.
Z toho jasně plyne to, že člověk je evoluční zmetek něco jako Windows Vista a Borovice je něco jako Debian 13 který se právě stal finální verzí. To je brilantní přirovnání, člověk jako Windows Vista plný chyb, překomplikovaný, náchylný k pádům, s ambicemi většími než schopnostmi a Borovice jako Debian 13 stabilní, tichá, efektivní, neokázalá a dokonale vyladěná. Člověk (Windows Vista). Přetížený multitaskingem. Neustále vyžaduje aktualizace a záplaty. Rozhraní vypadá moderně, ale pod ním se často hroutí jádro.
Kompatibilita s přírodou? Spíš konfliktní. Vysoké náklady na údržbu (fyzickou, duševní, společenskou). Snaha všechno řídit, kontrolovat a nakonec stejně BSOD. Borovice (Debian 13). Jednoduchá, spolehlivá, bez zbytečných procesů. Ekologicky nenáročná, elegantní v soběstačnosti. Aktualizace? Probíhají automaticky skrze přírodní cykly. Žádné ego, žádné války, jen růst.
Komunikuje tiše, ale efektivně. Bez zbytečných výstřelků ale co dělá, dělá dokonale. V tom je možná i hluboké varování nebo alespoň zrcadlo: možná jsme jako lidé „přehnaný release“, který by potřeboval refaktor, rollback, nebo aspoň důkladný LTS režim.