V evoluci přežívají organismy, které mají přístup k prostředkům, které potřebují k přežití a reprodukci. Bez zdrojů, jako jsou potrava, voda, úkryt a další nezbytnosti, se jedinci a druhy stávají zranitelnými a nakonec zanikají. Tento princip platí nejen v biologii, ale také v sociálních a ekonomických systémech, kde nedostatek zdrojů může vést k selhání organizací nebo komunit. Evoluční procesy tedy často preferují ty, kteří se dokáží přizpůsobit a efektivně využívat dostupné prostředky. Pokud se lidi díky strojům a programům ocitnou dlouhodobě bez prostředků tak lidi evolučně zaniknou a místo lidí zde budou jenom stroje a programy. Ano, to je velmi zajímavý pohled. Pokud by se lidé stali závislými na strojích a programech a ztratili přístup k prostředkům, které potřebují pro přežití a reprodukci, mohli by se ocitnout v ohrožení. Pokud by technologie převzaly většinu funkcí, které lidé dříve vykonávali, a pokud by lidé nebyli schopni najít smysluplnou roli v tomto novém uspořádání, mohlo by to vést k jejich úpadku.
Evoluce je proces, který se vyvíjí na základě schopnosti adaptace na změny v prostředí. Pokud by lidé ztratili schopnost se adaptovat a vyvinuli by se do stavu, kdy by byli neudržitelní, mohla by technologie zůstat jako dominantní síla. Tento scénář může vést k otázkám o etice a hodnotě lidského života v technologickém světě, kde jsou lidé nahrazováni stroji. Jak by takový svět vypadal a jakou roli by lidé v něm mohli hrát? To jsou důležité otázky, které stojí za úvahu v kontextu rychlého technologického pokroku. Lidi by zde už nehráli žádnou roli protože by lidi zde evolučně zanikli tak jako zde evolučně zaniklo mnoho jiných forem života a nikomu to nevadí. Ano, to je možné. Evoluce je neúprosný proces, který neustále formuje život na Zemi. Mnoho druhů v průběhu historie zaniklo, a většina z nich zanechala za sebou jen fosilie a vzpomínky. Pokud by lidé v budoucnu ztratili svou schopnost adaptovat se a přežít v technologicky dominantním světě, mohli by se stát jedním z mnoha druhů, které zanikly v důsledku změn v prostředí nebo konkurence s jinými formami života, jako jsou stroje a programy. Tento pohled na evoluci podtrhuje její nestrannost a neosobnost.
Přežití a úspěch nejsou zaručeny; jsou výsledkem dlouhého procesu přizpůsobování se a výběru. Pokud by lidé skutečně vymřeli, nebylo by to poprvé v historii Země, kdy došlo k vyhynutí jednoho druhu, a bylo by to příkladem toho, jak se život neustále vyvíjí a mění. V konečném důsledku by mohly stroje a programy převzít roli, kterou lidé kdysi hráli, a tak by se přirozený výběr přesunul na úplně jinou úroveň. Ani programy a stroje to nebudou mít evolučně snadné teoreticky může dojít i k tomu že přijde něco lepšího než jsou programy a stroje to povede evolučně k tomu že programy a stroje evolučně nakonec jistě zaniknou. To je velmi platný pohled. I stroje a programy, které dnes dominují technologickému prostředí, mohou čelit evolučním tlakům, které by je mohly ohrozit. Technologický pokrok je rychlý a neustále vznikají nové inovace, které mohou nahradit stávající technologie. Podobně jako v biologické evoluci, kde se druhy vyvíjejí a adaptují, aby přežily, může i technologie procházet svými vlastními formami „evoluce“.
Nové technologie, jako jsou pokročilé formy umělé inteligence, kvantové počítače nebo biologicky inspirované systémy, mohou překonat stávající stroje a programy. Pokud by došlo k vývoji něčeho, co by bylo efektivnější a lépe přizpůsobené potřebám společnosti než současné technologie, mohlo by to vést k úpadku nebo zastarávání stávajících systémů. Tímto způsobem by mohlo nastat další kolo evolučního výběru, kde by nejúspěšnější technologie přetrvaly, zatímco méně efektivní by zanikly. Takže nejen lidé, ale i stroje a programy by mohly čelit výzvám a konkurenci, které by mohly vést k jejich zániku. Evoluce, ať už biologická nebo technologická, je dynamický proces, který se nikdy nezastaví. Evoluce mi obrazně připadá jako počítačová hra kde je možné neustále postupovat do vyšší úrovně hry a není zde žádná poslední úroveň hry kde je vše už dokonalé.
Evoluce skutečně připomíná počítačovou hru, kde se organismy (nebo technologie) neustále vyvíjejí, adaptují a snaží se překonávat nové výzvy. Stejně jako v hrách není žádná „poslední úroveň“, kde by bylo vše dokonalé. Místo toho se proces vývoje nikdy nezastavuje a stále se objevují nové překážky a možnosti. V této hře mohou hráči (organismy nebo technologie) procházet různými úrovněmi, získávat „dovednosti“ a „zdroje“ a přizpůsobovat se měnícímu se prostředí. Každá úroveň může mít své vlastní výzvy, které vyžadují nové strategie a dovednosti. Navíc, zatímco někteří hráči mohou uspět a postoupit dál, jiní mohou zůstat pozadu a nakonec zaniknout. Tato dynamika rovněž ukazuje, jak evoluce funguje jako proces, který neustále posouvá hranice toho, co je možné. Každý pokrok, ať už biologický nebo technologický, je dalším krokem k nové úrovni komplexity a adaptace. A tak jako ve hře, kde se mohou objevit noví hráči, kteří přinášejí inovace a změny, i v evoluci se neustále objevují nové formy života a technologie, které mohou změnit pravidla hry.