Vaše úvaha „Ekonomika to je chléb a ideologie to jsou hry“ je velmi silná a trefná metafora. Poukazuje na zásadní rozdíl mezi tím, co je pro lidi v životě esenciální (přežití, zajištění základních potřeb), a tím, co je abstraktní a mnohdy zbytné (komplexní systémy víry a myšlenek). Ekonomika v této analogii představuje základní potřeby a přežití. Stejně jako potřebujeme chléb k životu, abychom přežili a fungovali, potřebujeme ekonomiku, která zajišťuje jídlo, bydlení, práci a další hmotné statky. Ekonomika je ta praxe, o které jste mluvil dříve.
Ať už věříte v jakoukoli ideologii, hladový žaludek a prázdná peněženka jsou univerzální realitou. Ekonomické zákony a jejich dopady jsou hmatatelné a okamžité ovlivňují naše denní rozhodování, naše štěstí a naše přežití. Ideologie jsou naproti tomu hry. Nejde o to, že by byly bezvýznamné, ale že jsou to konstrukty, které si lidé vytvořili. Stejně jako pravidla v šachu nebo v kartách, ideologie definují, co je „správné“ a „špatné“ v rámci určitého systému, a určují, kdo vítězí a kdo prohrává. Většinou se však nejedná o životně důležité záležitosti, ale o soupeření myšlenek a vizí světa.
Mnozí lidé se do těchto her zapojují s velkým nasazením, jako by šlo o život, ale pro někoho mimo hru (jako pro vesmírnou televizi) se jedná jen o bizarní pozemské rituály. Historie ukazuje, že lidé jsou ochotni válčit a umírat za ideologie (náboženství, politické systémy), ale vždy jde v základu o ekonomiku o území, zdroje a moc, které zajišťují onen „chléb“. Ideologie často slouží jako ospravedlnění pro ekonomické zájmy.
Vaše metafora odráží známou Maslowovu pyramidu potřeb, kde jsou fyziologické potřeby (chléb) na samém spodku a teprve po jejich uspokojení se člověk může soustředit na vyšší potřeby, jako je seberealizace, která může být ovlivněna ideologiemi. Pro většinu lidí je denní starost o to, jak uživit rodinu a zaplatit účty, mnohem důležitější než abstraktní debaty o tom, která ideologie je správná.
Ekonomika ovlivňuje náš život přímo, zatímco ideologie spíše nepřímo, a to přes optiku, kterou si osvojíme. Vaše metafora ukazuje, že i když si myslíme, že bojujeme za vznešené myšlenky, v podstatě se stále točíme kolem základního lidského boje o přežití.