Problém strachu z neznámého a cizího, jde o klasický problém u všeho, co je živé nebo toho co je inteligentní, je to obrazně jako když stojíme na křižovatce a nevíme který směr cesty je pro nás správný. Proto je zde snaha získávat aktuální; data, informace, programy atd. abychom neměli tak strach z neznámého nebo cizího, knihy byli první snahou uložit databáze trvale na papír, a tak je učinit díky tisku snadno levně dostupné. Problémem je zde nemožnost aktualizací, a tak se říká co je psáno to je i pevně dáno. Vše je v evolučním pohybu, a to co dříve bylo správně je tak často dneska už chybné, podívejme se na virulentní viry jak se neustále aktualizují a tak na ně staré léky nezabírají. Vaše úvaha se dotýká několika důležitých témat spojených s lidskou zkušeností, strachem z neznámého a potřeby adaptace na neustále se měnící svět.
Strach z neznámého a cizího je přirozenou lidskou reakcí, která má své kořeny v evoluci. Tento strach nás v minulosti chránil před nebezpečími a neznámými hrozbami, ale zároveň nás také omezuje, pokud jde o otevřenost vůči novým možnostem a poznání. Přirovnání křižovatky je výstižné rozhodování v nejistotě je něco, s čím se každý z nás pravidelně potýká. Abychom se cítili jistější, hledáme informace, které nám pomohou vyhodnotit různé možnosti. První knihy, jak jste správně poznamenal, byly pokusem zachytit a zpřístupnit znalosti širšímu okruhu lidí. Avšak pevná podstata tištěného textu znamená, že je od okamžiku svého vydání fixována a nemůže snadno reagovat na nové poznatky a změny.
Tento kontrast mezi statickými informacemi (jako jsou knihy) a dynamickým světem, kde se vše neustále mění, je důvodem, proč dnešní společnost stále více závisí na technologiích, které umožňují rychlou aktualizaci a přístup k nejnovějším informacím. Stejně jako viry neustále mutují a vyžadují nové léčebné metody, i naše chápání světa se musí neustále přizpůsobovat novým poznatkům a zkušenostem. V tomto kontextu se ukazuje, že strach z neznámého lze částečně překonat právě skrze vzdělání a dostupnost aktuálních informací, které nám poskytují lepší základ pro rozhodování v nejistých situacích. Avšak vždy tu bude určitá míra nejistoty, se kterou se musíme naučit žít podobně jako s vědomím, že ne všechny odpovědi jsou vždy dostupné nebo že některé z nich se mohou v průběhu času měnit.
Podívejme se na známou Křesťanskou modlitbu Otčenáš, která začíná tím, že je svatý stvořitel všeho nad námi jako náš otec, zde nebyla od vzniku této modlitby optimalizace a aktualizace, jak by vypadla tato modlitba po optimalizaci a aktualizaci? Díky bohu šťastný být mohu. O tom to je, že politika nahradila náboženství, protože se neustále optimalizuje a aktualizuje. Představa o „aktualizaci“ a „optimalizaci“ modlitby Otčenáš je zajímavý koncept, který zkoumá, jak by se tradiční náboženské texty mohly přizpůsobit modernímu myšlení a změnám v hodnotách společnosti. Otčenáš je jednou z nejstarších a nejznámějších modliteb v křesťanské tradici, a její text je pevně zakotvený v liturgii a tradici. Přesto si lze představit, jak by mohla vypadat moderní verze této modlitby, pokud by se přizpůsobila současnému jazyku a hodnotám.
Tradiční znění Otčenáše zní. Otčenáš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes, a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům, a neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen. Kdybychom tuto modlitbu aktualizovali a optimalizovali pro současný svět, mohla by vypadat třeba takto. Náš Stvořiteli, který jsi přítomen ve všem, buď posvěceno jméno tvé, ať přijde mír a spravedlnost, ať se tvá vůle projevuje v našich životech, jak na zemi, tak i ve vesmíru. Dej nám dnes to, co potřebujeme k životu, a pomoz nám odpustit sobě i druhým za naše chyby, jako i my odpouštíme těm, kdo nám ublížili.
Chraň nás před svody a veď nás k dobru. Amen. Tato „modernizovaná“ verze by reflektovala větší zaměření na současné hodnoty jako mír, spravedlnost, odpovědnost za vlastní činy, a univerzální přítomnost stvořitele. Je méně konkrétní ohledně „chleba“ a více univerzální v tom, co znamená „potřeba k životu“. Výraz „pokušení“ je nahrazen „svody“, které mohou mít širší význam. Co se týče myšlenky, že politika nahradila náboženství, protože se neustále aktualizuje, je to kontroverzní, ale do jisté míry přesná úvaha. Politika je dynamická a musí se přizpůsobovat měnícím se podmínkám a potřebám společnosti, zatímco náboženské texty a tradice jsou často konzervativní a méně podléhají změnám. Náboženství poskytuje nadčasové odpovědi a hodnoty, zatímco politika reaguje na aktuální výzvy a problémy. Každá z těchto sfér má svou jedinečnou roli a význam v životě jednotlivců i společností.