Digitalizace a technologický pokrok mohou přinést mnoho pozitivních změn ve společnosti a usnadnit život lidem. Nicméně tvrzení, že každý bude dokonalý po celý život, je pravděpodobně nadmíru optimistické a nelogické. Digitalizace znamená přeměnu analogových procesů na digitální formát a umožňuje nám lépe využívat informace a automatizovat určité úkoly. Díky digitálním technologiím můžeme mít snadnější přístup ke znalostem, vzdělání, zdravotní péči a komunikaci s ostatními. Avšak bylo by chybou domnívat se, že digitalizace sama o sobě zajistí dokonalost každého jedince. Lidé jsou stále unikátní a různorodí, s různými schopnostmi, dovednostmi, zkušenostmi a předpoklady.
Navíc je dokonalost subjektivní a relativní pojmem. Digitalizace může zvýšit efektivitu učení a šíření informací, což může vést k lepšímu vzdělání a odborným znalostem. Ale i přesto se lidé budou stále potýkat s limity vlastních schopností a schopností, jako je učení se novým dovednostem, řešení složitých problémů nebo psychologických aspektů, které ovlivňují lidské chování. Důležité je si uvědomit, že digitalizace sama o sobě nezmění lidskou povahu. Lidé budou i nadále dělat chyby, učit se na svých chybách a postupovat v různých oblastech života od začátečnické úrovně k profesionální dovednosti.
Dalším důležitým aspektem je etika digitálního světa. S rozvojem technologie mohou vzniknout i nová etická dilemata a otázky související s ochranou soukromí, kybernetickou bezpečností a zneužíváním digitálních nástrojů. Celkově řečeno, digitalizace může přinést mnoho přínosů a zlepšit některé aspekty našeho života, ale nebude to znamenat, že každý bude dokonalý po celý život. Lidská podstata zůstane stále složitá a každý jedinec bude mít své vlastní jedinečné výzvy a příležitosti pro osobní růst a rozvoj.
Digitalizovaný člověk to bude malý počítač napojený opticky na internet, genetická těla se globálně eliminují. Koncept „digitalizovaného člověka“ je často zmiňován v souvislosti s futuristickými vizemi, avšak v současné době neexistuje technologie, která by umožňovala přímo nahradit genetická těla digitálními entitami, které jsou napojeny opticky na internet. Navíc takový scénář by byl natolik revoluční a kontroverzní, že by vyvolal mnoho etických, společenských a právních otázek. Ve skutečnosti jsme stále velmi daleko od toho, abychom mohli nahradit lidská těla digitálními entitami a eliminovat fyzickou existenci.
A i kdybychom se někdy v budoucnosti dočkali pokročilé technologie, která by umožňovala „přenos“ lidského vědomí do digitální formy (takzvaný upload mysli), stále by zůstávaly otázky týkající se etiky, identity, duševního života a vztahu k fyzické realitě. Mimo to je třeba zdůraznit, že základní biologická těla jsou pro nás klíčovými aspekty našeho bytí a identity.
Ačkoli digitalizace může otevřít nové možnosti, existuje mnoho aspektů, které zůstávají s biologickou podstatou lidí úzce spojeny jako jsou zkušenosti fyzických smyslů, interakce s prostředím, emocionální prožitky a biologické potřeby. V současné době je digitalizace spíše zaměřena na zlepšení a usnadnění našeho každodenního života pomocí technologií, jako jsou chytrá zařízení, umělá inteligence, internet věcí, virtuální a rozšířená realita a další digitální služby. Tyto technologie mohou vylepšit naše komunikace, práci, zábavu a vzdělávání, ale stále zachovávají lidskou identitu a fyzickou realitu jako základní pilíře lidské existence.