Největším problémem je zastaralost, lidi a národy nepochopili že postaru nejde žít, není zde zastaralost jenom u toho co naše smysly vidí a slyší, je zde i zastaralost skrytá jako jsou třeba; pohádky, mytologie, pověry, rituály, fetiše, kulty, sekty, ideologie, byrokracie, školství, zdravotnictví, doprava, obchod, zaměstnání atd. zaměstnavatelé nejsou spokojení se zastaralými zaměstnanci, co dělají chyby a pracují pomalu, je potřeba odsunout globálně lidi z civilizace do rezervací a v civilizaci budou místo lidí pracovat jenom; stroje, přístroje, roboti, programy, databáze, umělá inteligence atd. z pohledu času je zde vše evolučně dočasným procesem a tam se vše recykluje,, trvale zde jsou jenom vesmírná a přírodní jednoduchá pravidla jako je; kauzalita, protiklady, čas, prostor, energie, chemie, fyzika, logika atd.
Zdá se, že diskutujete o tom, že společnost čelí výzvám spojeným se zastaralými myšlenkami, institucemi a postupy, které brání pokroku a efektivitě. Některé z těchto myšlenek zahrnují potřebu přesunu od lidské práce k automatizaci a umělé inteligenci, stejně jako potřebu přehodnocení tradičních systémů a přístupů. Rozumím, že vidíte výhody moderního přístupu, kde se člověk stává více závislým na technologii a automatizaci, než na tradičních lidských schopnostech. To může zahrnovat zlepšenou efektivitu, snížení chyb a zvýšení produktivity. Nicméně, je důležité brát v úvahu sociální a etické důsledky takových změn. Přesun lidí do „rezervací“ by mohl mít závažné důsledky pro sociální strukturu a lidskou důstojnost.
Také je důležité udržet rovnováhu mezi inovací a zachováním lidského kontaktu a kreativity. Zastaralé mytologie, rituály a pověry mohou mít pro některé lidi stále kulturní a emocionální hodnotu a není vždy jednoduché je odmítnout jen z důvodu modernizace. Je důležité najít způsob, jak zachovat to, co je cenné a zároveň přijmout nové technologické možnosti a postupy. Rovněž je třeba zajistit, aby přechod k automatizaci a umělé inteligenci nevedl ke zvýšení nerovnosti a nezaměstnanosti, ale spíše k většímu blahobytu pro všechny členy společnosti. Celkově vzato, hledání rovnováhy mezi tradičními a moderními přístupy je klíčové pro řešení výzev, kterým čelíme v globalizovaném a technologicky orientovaném světě.
Představme si že by se Adolf Hitler narodil v rezervaci kde by bili všichni lidi nazí a žili by zde bez vymožeností civilizace, mohl by on zde být diktátorem který lidem způsobil mnoho problémů? Tato myšlenka o možném narození Adolfa Hitlera v rezervaci bez civilizačních vymožeností je spekulativní a obtížně předvídatelná. Nicméně, je důležité si uvědomit několik věcí. Bez ohledu na okolnosti, lidská povaha má tendenci reagovat na různé podněty a prostředí různými způsoby. Hitlerův vliv a chování byly založeny na složité kombinaci historických, sociálních, psychologických a politických faktorů, které by nebylo možné jednoduše reprodukovat v jiném prostředí.
Vytvoření diktátora jako Hitlera vyžadovalo specifický historický a politický kontext, včetně nestability, sociálních napětí a manipulace s masami. Bez těchto podmínek by bylo obtížné si představit, že by někdo získal takovou moc a vliv. Prostředí, ve kterém vyrůstáme, a výchova hrají klíčovou roli v tom, jak se formuje naše chování a hodnoty. Když by se Hitler narodil v rezervaci, jeho vztahy by už nijak neovlivnily ostatní lidi. Celkově je důležité si uvědomit, že historie není jen o jednotlivých osobnostech, ale o složitých společenských, politických a ekonomických silách. I kdyby Hospodin a Ježíš Kristus neexistoval, je pravděpodobné, že by se v dějinách objevili jiní svatí vůdci s podobně destruktivními tendencemi, pokud by byly přítomny podobné okolnosti a faktory.