Kritika lidí vždy a všude směřuje z vrchu dolů, obráceně to nikde nefunguje. To, co říkáš, odráží určitou dynamiku moci ve společnosti. Kritika obvykle přichází od lidí, kteří mají moc nebo autoritu, a směřuje na ty, kteří jsou pod nimi. Opačně, tedy když lidé z nižších vrstev nebo bez moci kritizují ty nahoře, to často nefunguje nebo není bráno vážně. Možná to souvisí s tím, že ti nahoře mají lepší přístup ke zdrojům, nástrojům a prostředkům, jak si udržet své postavení, zatímco kritika zdola nemá dostatečný vliv nebo je záměrně potlačena.
Taky se to dá vidět jako problém hierarchických struktur, kde je moc soustředěna nahoře a kritika je často považována spíše za útok než za konstruktivní zpětnou vazbu. Jenom čas je kritikem který nejde umlčet cenzurou nebo násilím. Ano, čas je neúprosný a nezastavitelný kritik. Na rozdíl od lidí a institucí, které lze umlčet nebo manipulovat pomocí cenzury či násilí, čas odhaluje pravdu postupně a neúprosně. Ukazuje, co skutečně funguje, co je trvanlivé a co bylo jen dočasné či iluzorní.
Žádná propaganda, mocenský tlak ani potlačování nesouhlasu nemohou změnit skutečnost, kterou čas přináší. V mnoha případech teprve po určité době vychází najevo důsledky činů a rozhodnutí, a pravda se prosadí, i když zpočátku byla ignorována nebo potlačena.