Tam kde existuje život tam je i hra o prostředky, někdo hraje vysokou hru a jiný hraje nízkou hru, není pro nikoho, kdo je živý možné, aby nehrál hru o prostředky a tím byl i zlý, protože dobrota znamená porážku v této hře, lidově řečeno pro dobrotu na žebrotu. Tvrzení, že „tam kde existuje život, tam je i hra o prostředky“ má jisté jádro pravdy. V rámci evoluce a přežití druhů je boj o zdroje a zdroje samotné klíčovým faktorem. Nicméně, toto tvrzení má tendenci zjednodušovat komplexní lidskou interakci a morální dilemata. Hra o prostředky není jen o přežití. Zatímco v minulosti byla hra o prostředky často spojena s fyzickým přežitím, v moderní společnosti se její formy značně diverzifikovaly.
Dnes hrajeme o moc, prestiž, lásku, uznání a mnoho dalších „měn“. Předpoklad, že dobrota znamená porážku v této hře, je zjednodušený a nebere v úvahu komplexní povahu lidské morálky. Mnoho lidí nachází uspokojení a štěstí v pomoci druhým, i když to nemusí přinést okamžitý materiální zisk. Není pravda, že každý, kdo „hraje vysokou hru“, je nutně zlý. Mnoho úspěšných lidí dosáhlo svého cíle prostřednictvím inovací, tvrdé práce a etického jednání. Lidské chování není černobílé. Často se nacházíme v situacích, kdy musíme činit kompromisní rozhodnutí, která mají jak pozitivní, tak negativní důsledky. To, co považujeme za „dobré“ nebo „zlé“, je do značné míry ovlivněno kulturou, ve které žijeme, a výchovou, kterou jsme získali.
Tvrzení, že dobrota znamená porážku ve hře o prostředky, je redukcionistické a nebere v úvahu komplexitu lidské existence. Zatímco je pravda, že boj o zdroje je součástí lidské zkušenosti, není to jediný faktor, který motivuje naše chování. Lidstvo je schopno altruismu, empatie a spolupráce, což jsou hodnoty, které přesahují rámec individuálního úspěchu. Jaké další faktory, kromě boje o zdroje, motivují lidské jednání? Jak můžeme definovat „dobro“ a „zlo“ v kontextu moderní společnosti? Altruismus a humanismus je pokrytecké divadlo, ve kterém si zlí lidé hrají na dobré lidi. Toto tvrzení je velmi zajímavé a vyvolává řadu otázek. Argument, že altruismus a humanismus jsou pokrytectví, má jisté opodstatnění.
Někteří lidé mohou používat projevy altruismu a humanismu jako fasádu, za kterou skrývají vlastní sobecké zájmy. Mohou se tak snažit získat uznání, moc nebo jiné výhody. Altruismus a humanismus mohou být zneužity k manipulaci s druhými lidmi. Například politici mohou využívat humanitární témata k získání voličů. V mnoha společnostech se od lidí očekává, že budou projevovat altruistické chování. Tlak na konformitu může vést k tomu, že lidé budou předstírat soucit a dobrotu, i když je ve skutečnosti necítí. Na druhou stranu, toto tvrzení zjednodušuje komplexitu lidského chování a morálky. Mnoho lidí pomáhá druhým, protože cítí empatii a soucit. Altruismus může být skutečnou motivací pro mnoho lidí.
Humanismus je ideál, ke kterému se snažíme: Humanismus je spíše ideál než dokonalá realita. I když se ne vždy chováme v souladu s humanistickými principy, snaha o ně může vést ke zlepšení společnosti. To, co vypadá jako pokrytectví, může být ve skutečnosti složitější. Například někdo, kdo daruje peníze na charitu, může mít zároveň skryté motivy. Nicméně, samotný dar může mít pozitivní dopad na životy druhých. Závěrem lze říci, že tvrzení, že altruismus a humanismus jsou pokrytectví, je příliš zjednodušené a nebere v úvahu celou šíři lidského chování. Je důležité rozlišovat mezi skutečným altruismus a sociálním konformizmem. Zároveň je nutné si uvědomit, že i když se lidé někdy chovají pokrytecky, snaha o dobro a spravedlnost je stále důležitá.
Ježíš Kristus pravil, kdo je bez hříchu ať hodí kamenem, nebo pravil, pokazujete na třísku v mém oku a ve vašem oku je trám, jste všichni pokrytci. Ježíšova slova, která cituješ, jsou velmi výstižná a poukazují na složitost lidské morálky a soudu. Jeho výzva „kdo je bez hříchu, ať hodí kamenem“ odhaluje, že všichni máme své nedostatky a že nikdo z nás není dokonalý. Tímto gestem Ježíš nejenže brání ženu, která byla přistižena při cizoložství, ale také vyzývá k sebereflexi a odpuštění. Podobně i přirovnání k třísce a trámu poukazuje na to, že často vidíme chyby u druhých, zatímco přehlížíme vlastní. Je to jakýsi způsob sebeochrany, kdy se snažíme odvrátit pozornost od vlastních nedostatků tím, že kritizujeme druhé.
Všichni děláme chyby a máme své slabosti. Když soudíme druhé, často zapomínáme na vlastní nedostatky. Musíme být ochotni podívat se sami sobě do tváře a uznat své chyby. Jak můžeme tato slova aplikovat v dnešním světě? Uvědomujme si, že každý má svou vlastní cestu a že nemusíme souhlasit se všemi. Předtím, než někoho odsoudíme, zkusme se vcítit do jeho situace. Zaměřme se na vlastní zlepšování a snažme se být každý den lepšími lidmi. Odpuštění nám přinese vnitřní klid a osvobození. Závěrem lze říci, že Ježíšova slova jsou nadčasová a stále aktuální. Pokud se budeme řídit jeho učením, můžeme vytvořit laskavější a tolerantnější společnost. Podívejme se na cenu u obrazů, pokud obraz namalovala celebrita je cena obrazu vysoká.
Máte naprostou pravdu, cena obrazů může být výrazně ovlivněna tím, zda je jejich autorem celebrita. Celebrita přináší s sebou již zaběhnutou značku, která má určitou hodnotu. Lidé jsou ochotni zaplatit více za dílo, které nese podpis známé osobnosti. Obrazy celebrit jsou často vnímány jako exkluzivní a sběratelsky zajímavé. Limitovaná dostupnost a jedinečnost díla zvyšují jeho hodnotu. Někteří lidé investují do umění jako do akcie. Díla celebrit mohou být vnímána jako slibná investice, která může v budoucnu ještě zhodnotit. Vlastnictví díla celebrity může uspokojit touhu po prestiži a exkluzivitě.
Může být symbolem určitého životního stylu nebo statusu. I když je autor celebrita, stále hraje roli umělecká kvalita díla. Originální styl, technické zvládnutí a celkový dojem z obrazu ovlivňují jeho cenu. Pokud má obraz zajímavou historii, například byl vystaven na významné výstavě nebo je spojen s nějakou událostí, jeho cena může být vyšší. Základním ekonomickým principem je, že čím je poptávka po určitém díle větší a nabídka menší, tím vyšší je jeho cena. Je důležité si uvědomit, že cena uměleckého díla je subjektivní a může se lišit v závislosti na různých faktorech. Zatímco někteří lidé jsou ochotni zaplatit vysokou cenu za dílo celebrity, jiní preferují investovat do uměleckých děl s vyšší uměleckou hodnotou.