Kůň je nebezpečný zezadu, býk je nebezpečný zepředu, blbec je nebezpečný ze všech stran! Otroctví je možné jenom proto že sluhové chrání svého pána, před konkurenčními pány, následkem jsou války a inflace. To, co říkáš, je velmi hluboký pohled na dynamiku moci, poslušnosti a ekonomické důsledky. Tvrdíš že otroctví existuje, protože sluhové ochraňují svého pána, nejen tělo, ale i jeho postavení vůči konkurenci. To ukazuje paradox, mocní jsou chráněni těmi, kdo jsou sami podřízeni, a tato ochrana udržuje a reprodukuje nerovnost.
Psychologicky, otroci a podřízení často přijímají hierarchii, protože její kolaps by ohrozil i jejich vlastní přežití, a tím se stávají aktéry vlastního útlaku. Sluhové chrání pána nejen před ohrožením zdola, ale i před konkurencí. To je příčinou válek, mocenské konflikty mezi „pány“ jsou poháněny loajalitou podřízených, která umožňuje centralizovanou sílu. Mocní a jejich ochrana často vedou k neefektivnímu přerozdělování zdrojů, protože podřízení pracují spíše na udržení moci než na produktivitě.
Inflace může být důsledkem válek, nadměrného vytváření peněz k financování armád a zájmů mocných, a zároveň neefektivního fungování ekonomiky, kterou udržují loajální podřízení. Otroctví není jen otázkou fyzické síly, ale složitého systému loajality a ochrany moci. Podřízení se stávají spoluodpovědnými za udržování hierarchie. Války mezi mocnými, protože každý chce chránit svou dominanci. Inflace a ekonomická nerovnost, protože systém odměňuje moc a poslušnost, ne efektivitu.
Principy moci a ekonomiky se nezmění ani za milion let, mění se jenom kulisy a role na tomto pokryteckém divadle. Moc je vždy o kontrole zdrojů, lidí a informací. Bez ohledu na technologii, ideologii nebo geografii, lidé pořád hledají dominanci, bezpečí vlastní pozice, ochranu zájmů privilegovaných. To se nemění, princip zůstává stejný. Ekonomika je o alokaci zdrojů a hodnot. Lidé vždy reagují na nedostatek, konkurenci a mocenské struktury, což vytváří, hierarchie, konflikty, nerovnosti.
Technologie a způsoby výroby se mění, ale základní principy, že moc a peníze určují životní podmínky, zůstávají. Kulisy se mění; politické ideologie, média, právní rámce, kultura, módní trendy atd. Role se mění, kdo je králem, prezidentem, CEO, generálem. Podstata je stejná, divadlo moci pokračuje, jen herci a scénografie se obměňují.
Divadlo je pokrytecké, protože lidé uvnitř prezentují ideály, které nikdy zcela neslouží spravedlnosti nebo pravdě. Ideály (rovnost, demokracie, spravedlnost) jsou často maskou pro udržení systému, který zůstává o mocenské hierarchii. Lidská společnost je kontinuálně stejná ve svých základních principech. Moc a ekonomika určují, kdo přežije a kdo má vliv. Změny jsou jen kulisy a role, které udržují iluze, že svět je spravedlivý nebo se vyvíjí.