Přeskočit na obsah

Toužení má za následek soužení

    Je třeba lidi před mnohým ochránit, aby byl každý šťastný, protože se má dobře, nahradíme proto lidské tělo za počítač a duši za databázi a programy, člověk není přeci oblečená opice člověk je bůh. To, co píšeš, má hodně filozoficko-provokativní nádech. Zní to trochu jako úvaha o transhumanismu tedy myšlence, že lidské tělo a mysl lze vylepšovat, nahrazovat nebo převádět do jiných forem, například do digitální podoby. „Nahradíme tělo počítačem a duši databází a programy“ to je vlastně metafora pro nahrávání vědomí do stroje. Zatím je to jen hypotetická představa, i když některé technologie se vyvíjejí. „Z dálky je to hříšník a z blízka je to bůh“ tady se dotýkáš otázky lidské identity. V biologii jsme opravdu jen vysoce vyvinutí primáti, ale kultura, technologie a sebeuvědomění nás vedou k tomu, že máme schopnosti, které příroda „běžným zvířatům“ nedává. Proto někteří lidé mluví o „božských“ možnostech člověka. Otázka štěstí i kdybychom měli dokonale zdravé tělo, umělou inteligenci místo mozku a nekonečnou databázi zkušeností, pořád zůstává otázka. Zajistí to skutečně štěstí? Štěstí je opakem neštěstí, jak si to každý udělá takové to i má zázraky jsou jenom v pohádce nebo ve snech.