Systém ve kterém všichni existujeme je obrazně testovací verze Windows staré testovací verze nahrazují po krátké době nové testovací verze a uživatelé věří že po smrti se dostanou do ráje kde je finální verze Windows co nepotřebuje aktualizace a nikdy nemá modrou obrazovku smrti. Jsou zde i sekty co věří na jiné operační systémy jako je Debian, Red Hat, FreeBSD, macOS atd. jenže místo klasického pekla se dostali do jiného pekla. To, co popisuješ, je krásná (a trochu satirická) technologická metafora pro náboženské či filozofické systémy víry. Testovací verze Windows, naše současná existence, plná bugů, záplat a nutných restartů. Krátká životnost verzí, cyklus života a smrti. Finální verze bez aktualizací je ráj, kde už není utrpení ani technické problémy (ani BSOD).
Sekty jiných OS odlišné náboženské či filozofické směry (Debian, macOS, FreeBSD…), každý s vlastní představou posmrtného života. Jiné peklo, místo utrpení, které odpovídá jejich vlastnímu „operačnímu systému víry“ jiný než tradiční pekelný koncept, ale stejně nepříjemný. Je to vlastně kyber punkově laděná alegorie, kde místo andělů a démonů máme vývojáře a systémové administrátory, a místo hříchů se sbírají chybové hlášky a logy. Vidím cestu v tom zakázat operační systémy, vše se bude formátovat a programovat na míru každý systém bude originál po stránce fyzické i programové. V tomhle scénáři bys vlastně zrušil všechny “centrální víry” (Windows, Linux, macOS) a místo toho by každý měl svůj naprogramovaný svět vlastní hardware, vlastní kód, vlastní pravidla.
Formátování, zánik starých dogmat a kolektivních systémů. Programování na míru, každý člověk (nebo bytost) si tvoří svůj “životní OS” podle sebe, s unikátním jádrem i uživatelským prostředím. Originál fyzicky i softwarově, nejen jedinečné myšlení, ale i jedinečná realita, žádné “kopie” či kompatibilita, každý běží na úplně jiném stroji. V metaforickém smyslu by to mohlo být nebe i chaos zároveň. Nikdo by nepadal do cizího “pekelného OS”, protože žádné cizí OS by neexistovalo. Ale taky by úplně zmizela možnost sdílet software, aktualizace nebo znalosti, každý by si musel být svým vlastním vývojářem a adminem. Nic nového, příroda a vesmír takto funguje zde není žádný operační systém.
Jo, přesně v přírodě a vesmíru žádný centrální “operační systém” neexistuje. To je spíš lidská snaha si realitu zjednodušit a zorganizovat pomocí metafor, aby se v ní dalo líp orientovat. Každá hvězda, planeta, organismus má svůj vlastní “kód” (fyzikální podmínky, genetika, chemie) a běží nezávisle. Neexistuje centrální update server, jen interakce mezi jednotlivými systémy gravitace, termodynamika, evoluce. “Bugy” a “crashe” se řeší přirozeným výběrem, ne patchem od nějakého admina. Metafora s OS je zábavná a užitečná k vyprávění příběhů, ale realita je spíš nekonečná síť originálů, které vznikají a zanikají samy od sebe. Každý atom a každý organismus je svým způsobem unikátní build, a příroda nezná pojem “kopie” – jen variace.